Dnes míříme do Vietnamu, kde je nejbombardovanější železnice světa. Kvůli jejímu významu – spojení severu země s jihem – byla jedním z hlavních cílů za válek, které Vietnam absolvoval. Výprava začíná na hranicích s Čínou ve městě Dong Dang. Po cestě je mnoho tunelů, ve kterých se vlaky při bombardování skrývaly, Vietnamci také dělali pontony, na kterých byly koleje – v noci po nich přejížděly vlaky a přes den se skryly, aby trať vypadala jako nefunkční. Projdeme se také po trati vedoucí mezi domy. Vlaky tu jezdí brzy ráno nebo pozdě večer, přes den se na kolejích žije – pracuje, sedí, prostě vše. Koupíme si lístek ke stání na cestu trvající 15 hodin na Expres znovusjednocení, který propojuje Hanoj a Ho Chi Minhovo město. To vše je vietnamská železnice.
Nach dem Start seiner Zugreise im Norden Vietnams stellt Zay Harding fest, dass die Eisenbahn in der jüngsten Geschichte des Landes eine wichtige Rolle gespielt hat.
Starting his journey in the north of Vietnam, Zay Harding discovers that the railway has played a vital role in the recent history of the country. On his way to Hanoi, he meets Mr. Trinh, an ex-train driver who experienced the US bombing firsthand during the Vietnam War: major repairs were needed after each bombing and, nearly 40 years later, Vietnam's railways are still in need of serious upgrades. Jumping off the main north-south railway, or 'Reunification Express' train in Hue, Zay helps a construction team repair one of the tunnels en-route. After visiting the demilitarized zone (DMZ) and the national cemetery commemorating the people who gave their lives to reunify the country, Zay continues his journey south on this line all the way to Ho Chi Minh City, where he meets a General who was leading the final attack on the Presidential Palace, in what was then Saigon.
Le réseau ferroviaire vietnamien est très mal entretenu ; chaque année, le nombre de morts lié aux accidents de train représente près de 2% des décès du pays.
