Spartacus

Když římští konzulové a velitelé vojsk Pompeius a Crassus vedli své skvělé legie vojáků a žoldnéřů do okolních zemí, ani jeden z nich nemohl předvídat zvrat událostí, který způsobí jeden neohrožený otrok. Jmenoval se Spartakus. Tento původem thrácký válečník dezertoval z římské armády, ale byl chycen, zotročen a přinucen bojovat v aréně jako gladiátor. Avšak v roce 73 před Kristem tento nezkrotný barbar vedl povstání sedmdesáti tisíc otroků-gladiátorů proti římské republice. Přestože se brutálnímu a intrikářskému římskému konzulovi Crassovi nakonec podařilo povstání potlačit, jeho sok, populárnější Pompeius, si přisvojil všechny zásluhy a tím rozdělil samotnou římskou republiku, což nakonec vedlo k jejímu zániku.

Als die römischen Feldherren Pompeius und Crassus ihre mächtigen Legionen aus Soldaten und Söldnern in die benachbarten Länder Italiens führten, konnte keiner von ihnen den bevorstehenden Aufstand erahnen, der durch einen mutigen Mann aus den eigenen Reihen angezettelt werden sollte. Einer der Söldner, ein thrakischer Krieger namens Spartakus, verweigert den Feldherrn Gehorsam und flieht. Im Jahre 73 v.Chr. widersetzt sich der unbezwingbare Barbar erneut seiner Unterdrückung und entfesselt einen Sklavenaufstand von über 70.000 Gladiatoren gegen die römische Republik.

When Roman generals Pompey and Crassus lead their mighty legions of soldiers and mercenaries into the lands surrounding Italy, neither could anticipate the turmoil caused by one bold mercenary: Spartacus. A Thracian warrior, Spartacus deserts the Roman army, but is captured and made a slave, forced to fight as a gladiator. But in 73 BC the untamable barbarian leads a slave revolt of 70,000 gladiators against the Roman Republic. Though the brutal and conniving Roman General Crassus is finally able to suppress the revolt, his rival, the more popular Pompey, takes all the credit, sparking a division within the Republic itself that will ultimately spell its demise.

Les généraux romains Pompée et Crassus, à la tête de leurs puissantes légions de mercenaires et de soldats, n'anticipent pas la révolte des esclaves que mène Spartacus. Ce guerrier originaire de Thrace a déserté l'armée romaine avant d'être capturé et rabaissé au rang d'esclave, puis contraint de combattre comme gladiateur. En 73 avant Jésus-Christ, il réussit l'exploit de soulever 70 000 esclaves à la grande surprise des deux généraux. Crassus réprimera durement la révolte mais c'est son rival, Pompée, plus populaire que lui, qui en tirera les bénéfices, puisqu'il sera élu consul grâce à l'appui des soldats et du peuple.

ספרטקוס, לוחם שערק מצבא רומי נלכד והופך לעבד בקרבות גלדיאטורים. ב-73 לפנהס מוביל ספרטקוס 70,000 גלדיאטורים למרד עבדים נגד הרפובליקה הרומית. הגנרל קראסוס מכניע את המרד אך גנרל פומפיי זוקף זאת לזכותו.

Cuando los generales romanos Pompeyo y Craso lideran a sus poderosas legiones de soldados y mercenarios hacia las tierras que rodean Italia, no podían predecir la confusión creada por un valiente mercenario, cuyo nombre es Espartaco. Guerrero tracio, Espartaco desertó del ejército romano, pero fue capturado y convertido en esclavo, obligado a luchar como gladiador. Sin embargo, en el año 73 a.C., el indomable bárbaro lidera una revuelta de esclavos de 70.000 gladiadores contra la república de Roma. Aunque al final. el brutal y conspirador general Craso es capaz de aplastar la revuelta, su rival Pompeyo, que goza de mayor popularidad, se lleva todo el mérito, encendiendo la llama de la división dentro de la república, que, en última instancia, significará su desaparición…

Quando os generais romanos Pompeio e Crasso lideram as suas poderosas legiões de soldados e mercenários até às terras que envolvem Itália, não podiam prever a confusão criada por um valente mercenário, cujo nome é Espartaco. Guerreiro trácio, Espartaco desertou do exército romano, mas foi capturado e tornado escravo, obrigado a lutar como gladiador. No entanto, no ano 73 a.C., o bárbaro indomável lidera uma revolta de escravos de 70.000 gladiadores contra a república de Roma. Embora, no final, o brutal e conspirador general Crasso seja capaz de aplacar a revolta, o seu rival Pompeio, que goza de maior popularidade, leva todo o mérito, acendendo a chama da divisão dentro da república, que, em última instancia, significará o seu desaparecimento.