Krkonošský národní park byl vyhlášen v roce 1963. Na výměře bezmála 550 km2 zahrnuje nejvyšší pohoří České republiky s dominantou Sněžky (1602 m n. m.). Předmětem ochrany jsou horské lesy, květnaté louky, lidová architektura a krkonošská tundra. O Krkonoších hovoříme jako o ostrovu Arktidy uprostřed Evropy. Severská příroda se tu setkává s přírodou alpskou, a tak se v tomto nejstarším českém národním parku můžeme setkat s arktoalpinskou tundrou, jedinečnou v rámci celého světa.
Barevný podzim láká k výpravám. Máme pro vás jeden tip a možná i s argumenty, které tak úplně neznáte. České Švýcarsko, tento nejmladší národní park u nás, který byl vyhlášen 1. ledna 2000, se rozkládá na nevelké ploše 80 km2. Jeho symbolem je Pravčická brána. Říká se: Nevidět v Českém Švýcarsku Pravčickou bránu je jako jet do Paříže a nevidět Eiffelovku.
S prvním sněhem jsme se vydali na Malou Fatru, do nejzápadněji položeného pohoří Karpatské soustavy na Slovensku. Řeka Váh ji rozděluje na část Kriváňskou a Lúčanskou. Do dnešních dnů si pohoří zachovalo širokou přírodní rozmanitost, proto byla Kriváňská část Malé Fatry v roce 1988 vyhlášena národním parkem.
Tatranský národní park (TANAP), nejstarší z devíti slovenských národních parků, zaujímá plochu 738 km². S ochranným pásmem to je navíc 307,03 km², takže dohromady jde o 1 045,03 km². Pro turisty se nabízí celkem 600 km stezek a 16 značených, udržovaných cyklistických tras. Nejvyšším vrcholem je Gerlachovský štít (2 655 m). Flora a fauna parku se vyznačuje velkou rozmanitostí, s mnoha endemity, včetně tatranských kamzíků a svišťů. Základní data, která se v souvislosti s TANAP připomínají: 1. leden 1949 – zřízení parku, rok 1987 – k parku přidruženy Západní Tatry, rok 1993 – TANAP se stal biosférickou rezervací UNESCO, rok 2003 – upraveny hranice území parku a ochranného pásma. Od roku 2004 je park součástí sítě evropsky významných lokalit Natura 2000.
Národní park Podyjí se nachází na okraji teplé panonské oblasti od Znojma po Vranov nad Dyjí na bezmála 64 km2. S rakouským Thayatalem za řekou tvoří jeden chráněný celek. Snad nikde ve střední Evropě nenajdeme tak meandrující řeku. Vytvořila unikátní hluboce zaříznuté údolí, v němž 40 km meandrů nepoznamenala lidská činnost.
Národním park Slovenský kras byl spolu se svým maďarským protějškem v roce 1995 zapsán do Seznamu světového přírodního dědictví UNESCO. Je největším krasovým územím planinového typu ve střední Evropě. V roce 2002 to byl taky hlavní důvod vyhlášení národního parku. Na slovenském území se rozkládá na 34 611 ha. Je rozdělený na 7 planin, které oddělují toky nebo doliny. Mezi nejznámější patří Silická planina, Plešivská planina, Horný vrch, Dolný vrch, Zádielská, Koniarská a Jasovská planina.
Zachovalé krasové území Muráňská planina je národním parkem od roku 1997. Rozkládá se na rozloze 20 318 ha jižně od Nízkých Tater a horního Hronu, mezi městy Brezno, Tisovec, Muráň a Červená Skala. K přitažlivým a možná až exotickým znakům tohoto slovenského národního parku patří volný chov koní, pralesovité lesní porosty, krasové útvary a jedinečný výskyt některých živočichů a rostlin. Nejnavštěvovanější je tady určitě rezervace Cigánka. Krom jiného je jakousi otevřenou učebnicí geologie a i ti, kteří nejsou odborníky, si mohou v reliéfu krajiny číst o tom, jak vznikaly vápencové skály a jak je postupně tvarovala voda, která vytvořila hluboká údolí. Nenechte si proto ujít Hrdzavou dolinu a ani tu dolinu, které se říká Javorníková.
Národním parkem byla Velká Fatra vyhlášena v roce 2002 jako „nejmladší“ na Slovensku. Tomáš Kočko připomene nejen typické přírodní charakteristiky na 40,3 tisících hektarech rozlohy, ale také prolínání folklorních oblastí Liptova, Horehroní a Turce. Z jedné z nich vybral písničku, která se hodí, aby jeho putování Velkou Fatrou zarámovala.
V Národním parku Slovenský ráj nás tentokrát ochranáři provedou navštěvovanou, a přesto divokou slovenskou přírodou. Spolu s nimi se podíváme na skalnaté a hluboké rokliny s vodopády a horskými potoky na jejich dně, ohromí nás kaňon Hornádu zahloubený ve skalní stěně, připomeneme si Dobšinskou ledovou jeskyni, nahlédneme do lesních zákoutí se vzácnou orchidejí střevičníkem pantoflíčkem. Jedinečné jsou i vápencové skály, v nichž hnízdí sokol stěhovavý.
Tomáš Kočko vás zavede do hor za zubry, do divokých bukových pralesů a pod horami i k dřevěným kostelíkům. Spolu s ním se ocitneme na trojmezí Slovenska, Polska a Ukrajiny, kde významné zastoupení mezi obyvateli měli Rusíni a z nich především Bojkové, Lemkové a Huculové. Písnička, kterou Tomáš pro tentokrát zvolil, náleží právě k folklornímu odkazu Bojků. Jak už jsme si mohli uvědomit i díky Ivanu Olbrachtovi, polonina je mezinárodně akceptované ukrajinské slovo pro vysoko položené horské louky ve východních Karpatech. Jako dominantní charakteristika daly tyto louky i podnět pro název celé krajiny.
Národní park Šumava, to jsou rašeliniště, ledovcová jezera, vzácná zvířata i nekonečné, místy značně poškozené lesy. Od roku 1991, kdy byl vyhlášen, jsme o něm slyšeli mnohokrát. Jeho záchrana a přirozená obnova lesních ploch jsou častým tématem odborných debat i mediálních přestřelek.
V dalším vydání Návratů k divočině se vypravíme do Pienin. Pieninský národní park je nejmenším národním parkem na Slovensku, ale co do přírodních krás si nezadá s parky mnohem většími. Na tradičních pltích se budeme plavit po Dunajci, vystoupáme na vápencové Tri koruny, které jsou dominantou Pienin, v Červeném Kláštoře uslyšíme o legendárním mnichu Cypriánovi, který prý uměl létat a proslul svým herbářem. Setkáme se s orlem křiklavým i jasoněm červenookým. Provázet nás bude jako vždy zpěvák Tomáš Kočko.
Národní park Nízké Tatry vznikl v roce 1978 k ochraně druhové pestrosti, flóry a fauny. Je dán pěti klimaticko-geografickými reliéfy, od lužních lesů až k alpínskému stupni. Dohromady i s ochranným pásmem je největším slovenským národním parkem, leží na ploše 72 800 ha. Když posedíte u vínka se společností Slováků, často dojde při zpěvu na některou z těch písniček, ve kterých se ocitneme „na Kráľovej hoľi…“. Není snad místa na Slovensku, o kterém by v lidové slovesnosti vzniklo tolik písní. Když se ale vydáte do kraje, kterému Kráľova hoľa vévodí, pochopíte, proč tomu tak je. Ano, pro tentokrát si to namíříme do Nízkých Tater. Jsou tak trochu ve stínu těch Vysokých. Ale pro ty, kteří chodí do hor, aby se vzdálili konzumnímu způsobu života a byli blíž místům, která nejsou přednostně vnímána jako komerčně výhodné turistické destinace, je tohle určitě správná volba.