Třetí díl s názvem Naděje se věnuje vývoji Sovětského svazu a východního bloku v letech 1985–87, tedy časově velmi krátkému, zato na klíčové události dějin bohatému období. Připomene smrt dvou přestárlých vůdců Andropova a vzápětí na to i Černěnka, o nich se v komentáři mluví jako o komunistických zombie. Zvláště Černěnko ještě na poslední chvíli své vlády přitvrdil v politických represích a nechal pozavírat řadu sovětských disidentů a oponentů režimu.
Po nástupu Michaila Gorbačova v roce 1985 nastala pro Sovětský svaz a jeho satelity nová etapa, změnila se i světová politika. Gorbačov začal nekonfrontační postoj k Západu, sešel se s americkým prezidentem Reaganem, postupně navštívil jednotlivé státy Varšavské smlouvy a naznačil jejich vůdcům, že od nynějška oni sami jsou zodpovědní za vývoj ve svých zemích. Klíčovými slovy světové politiky se stalo pěrestrojka – přestavba a glasnosť – otevřenost.
Dalším důležitým předělem byla černobylská katastrofa v dubnu 1986, která ukázala slabiny nového směřování, které se zcela neoprostilo od minulých praktik totalitního socialismu. Gorbačov však zahájil kampaň za zákaz jaderných zbraní a ve vnitřní politice se snažil o napravení největších křivd mezi politickými vězni a disidenty. Z nuceného vyhnanství v Gorkém propustil nejznámějšího vězně Andreje Sacharova. V těchto letech byl Gorbačov na vrcholu svých reformátorských snah, ale v záloze už čekal, zatím neznámý, Boris Jelcin…
Der erste Generalsekretär des Zentralkomitees der Kommunistischen Partei der Sowjetunion, der direkt mit dem Niedergang des Systems konfrontiert ist, ist Michail Gorbatschow. Er führt Reform-Konzepte wie Glasnost und Perestroika ein und nimmt erste Kontakte zu sowjetischen Dissidenten auf. Diese zögerliche Liberalisierung löst eine zunehmend unkontrollierbare Bewegung aus, die bald auch die Satellitenstaaten erfasst. Der ehemalige Generalsekretär der Ungarischen sozialistischen Arbeiterpartei, János Kádár, und der damalige polnische Staatsratsvorsitzende, General Jaruzelski, schlagen einen wirtschaftlichen und politischen Reformkurs ein. Das kommunistische System des Ostblocks gerät ins Wanken. Und der Reaktorunfall von Tschernobyl im April 1986 beschleunigt auch in den Staaten des Warschauer Pakts das Bewusstsein über den desolaten Zustand des Systems. Gleichzeitig tritt in der Sowjetunion eine Opposition auf den Plan, die konsequentere und raschere Reformen anstrebt: Boris Jelzin positioniert sich als Alternative zu Michail Gorbatschow, der zunehmend angeschlagen und überfordert wirkt.
(TVMovie)
Mihail Gorbatshovista tuli vuonna 1985 puoluejohtaja ja hänen uudistuspolitiikkansa herätti lännessä ja myös itäblokin älymystöpiireissä toiveita. Jännitteet kuitenkin kasvoivat.
Le premier homme à affronter le déclin est Mikhaïl Gorbatchev. Avec l’introduction de la Glasnost et de la Perestroika et les premiers contacts avec les dissidents, Gorbatchev déclenche une période de dégel d’abord hésitante, puis de plus en plus chaotique dans les pays satellites.
La Hongrie de Kadar, la Pologne de Jaruzelski prennent le chemin des réformes économiques et politiques. Le système craque. L'accident de Tchernobyl accélère la prise de conscience de l'état de délabrement du système tandis qu'émerge une opposition décidée à réformer plus vite et plus fort le régime : c'est Boris Elstine qui se pose en alternative à un Gorbachev de plus en plus dépassé par la situation.
Del 3 av 6. Serien behandlar slutet av det kalla kriget, tiden 1975-1991. Från dem som var med får vi höra hur det socialistiska samhällsbygget kunde rasa och hur livet i östblocket kunde te sig under åren som föregick kollapsen.
