Helena je check-in agent a stará se o odbavení cestujících i jejich zavazadel i o to, abychom nastoupili včas do správného letadla. David je ramp manažer, má tedy na práci manipulaci s letadly v mezidobí, kdy dosednou na letištní plochu a než opět vzlétnou do vzduchu.
V tomto dílu budeme, mimo jiné, svědky jedné z pravidelných a povinných zkoušek pilota vrtulového letadla typu ATR, určeného pro méně vytížené a regionální lety. David ale nepilotuje jen velké dopravní letadlo, ve volném čase se zabývá také plachtěním a dá se tak říct, že opravdu tráví svůj „život ve vzduchu“. S Květou a jejími kolegyněmi absolvujeme jeden z nespočtu tréninků stevardek a zjistíme, že jsou skutečně připravovány na jakoukoliv eventualitu, která by se při letu mohla odehrát.
Jaroslav na letišti začínal jako řidič záchranné služby. Později se stal členem letištního hasičského sboru, v němž působí dodnes, a v současnosti už dokonce zaučuje mladší kolegy. Provede nás proto specifickými okamžiky hasičské přípravy, jako je hašení interiéru uzavřeného letadla nebo trénink v polygonu. Petr má naproti tomu profesi zdaleka ne tolik dobrodružnou – ovšem ani jako mechanik leteckých motorů se rozhodně nenudí. Každá minuta tady má cenu zlata, drahé letadlo zkrátka nesmí v hangáru zahálet příliš dlouho. Ovšem když směna skončí, Petr se vydává na vrch Raná a krotí tady ve volných chvílích vzdušné proudy ve svém vlastnoručně sestaveném motorovém rogalu.
Pavel vystudoval dopravní školu, ale k letadlům má blízko také díky svému koníčku, jímž je dokumentování a „sbírání“ raritních či luxusních interiérů dopravních letadel. Na letišti pracuje jako dispečer řízení letištních ploch - je to člověk, který musí vědět o čemkoliv, co se na místě vzletu a přistání letadel třeba jenom šustne a tak bezustání krouží ve svém voze po letištních plochách a hlídá, aby nikde nic nechybělo nebo naopak nic nepřebývalo. Roman je letištní inženýr a také chovatel včel na letišti, což je projekt, díky němuž letiště ví, jestli zplodiny z letadel nekontaminují okolní životní prostředí. Byť sám nelétá, letectví má Romanova rodina v krvi – jeho dědeček byl v době druhé světové války leteckým esem britského královského letectva RAF, generál Karel Kuttelwascher, řečený „Kut“.
Judita je pilotka dopravního letounu. Létá zatím jako druhý pilot, touží se ale stát kapitánkou, což není úplně snadné, protože počet kapitánů letadel je značně omezený. Viktor už kapitán je, navíc pracuje jako letecký instruktor velkých dopravních letadel. Aby toho nebylo málo, ve svém volném čase se zabývá leteckou akrobacií, na pro změnu úplně malých letadlech.
Zatímco my cestující je patrně nikdy neuvidíme, oni přesně vědí, kde právě jsme. Petr v řídící věži vysoko nad letištní plochou sleduje letadla, která se chystají přistát nebo vzlétají. Jeho prací je, aby se letadla v oblasti nad letištěm a v jeho okolí plynule, bezpečně a také co nejefektivněji míjela. Vladimír panuje Centrálnímu dispečinku – je tím, kdo ví úplně o čemkoliv, co se od přistání po další vzlet letadla stane na zemi. Jeho prodlouženýma očima je bezmála 300 kamer, díky jimž může řešit nejen pohyb letadel po ploše, ale dohlížet na prakticky všechny profese, které zajišťují každodenní chod celého letiště – ví tedy třeba i o tom, když si někde zapomenete zavazadlo.
