Bývalé hlavní město carského Ruska mělo velký strategický i propagandistický význam. Baltské loďstvo mohlo z blízkého Kronštatu napadat německé lodě v Baltickém moři a aura „města Leninova“, pokud bylo v sovětských rukách, byla stále žhavá. 8. září 1941 pronikly německé jednotky k Ladožskému jezeru. Začalo tak největší obléhání města v období 2. světové války. Na začátku blokády žilo v Leningradě 2,5 milionu civilních obyvatel. Velkým problémem nebyla nakonec ani tak jejich bezpečnost, ale zásobování. Přes zoufalou snahu sovětského vedení bylo absolutně nedostatečné. Sovětské jednotky se po celou dobu (září 1941 – leden 1942) pokoušely o proražení obklíčení. Než se jim podařilo, trvalo to 882 dnů. Nedostatek potravin způsobil tragédii nebývalých rozměrů – za dva a půl roku zemřelo nejméně 650 000 obyvatel, a možná i více…
8 сентября немцы вышли к Ладожскому озеру, и Ленинград оказался оторванным от "большой земли". Над его жителями нависла угроза голодной смерти... Корабли Балтийского флота, зенитки, артиллерия и части Красной Армии защищали город и начавшую функционировать после лютых морозов "дорогу жизни". Многократные попытки советского командования прорвать кольцо окружения успеха не принесли. В городе умирали люди, но заводы работали. В феврале 1943 года Ставка приступила к реализации операция "Искра"…
