Před mnoha a mnoha lety, v dobách, kdy lesy byly plné zvěře a ptactva a kdy horám u pramene Labe vládl Krakonoš, žil v Maršově krejčí, kterému široko daleko neřekli jinak než mistr Jehlička. Maršovský krejčí se jehlou oháněl tak šikovně, že šaty od něho ušité nosil každý, kdo si potrpěl na svůj zevnějšek a kdo si to, samosebou, mohl dovolit. Jehlička se však nevyznal jenom v tajích svého podivného řemesla, ale i v tom, jak si na úkor jiných vydělat nějaký ten peníz navíc. Jednoho dne zavítal do krejčíkova krámku na náměstí i statný dřevař Kuba. Chtěl se oženit s polesného Dorotkou, a proto tak dlouho šetřil šesták k šestáku, až si mohl dovolit oblek od vyhlášeného maršovského mistra. Kuba si přinesl řádnou míru kvalitní látky a Jehlička se dal čile do měření. Za malou chvíli se však zvonek nade dveřmi rozezněl podruhé a do dílny vplul tlustý starosta se svým nezvedeným synkem Karlíkem. Krejčí se rázem mohl ochotou a úslužností přetrhat, Kubu rychle odbyl a věnoval se starostovi. Ten si přál oblek pro svého syna. A snaživý krejčí ihned přinesl Kubovu látku, ustřihl z ní veliký kus, navěsil na starostova uličníka, vzal mu míru a s chutí se pustil do šití. Kuba nic netušil, a proto se bezstarostně vydal za svou Dorotkou. Za pár dní dokončil mistr Jehlička své dílo a starostův Karlík i Kuba si přišli vyzvednout nové obleky. Zatímco chlapec měl šaty jako ulité, nemohl se Kuba do svých ani vejít. Byly to šaty jako na trpaslíka. Když se Kuba ohradil, drzý krejčík na něho vyjel: „Co si kdo donese, z toho mu ušiju. A račte rychle zaplatit!“ A když Kuba odmítl, zavolal na něho četníky. Nešťastný mládenec dal vydřiduchovi, co požadoval, a s bezmocným lamentováním utekl do lesa. Jak tak seděl pod stromem, naříkal na nespravedlnost a vzpomínal na Krakonoše, přistoupil k němu statný děda. Kuba se mu bez o
Im Städtchen Wolkenstein ist auch Meister Nadel zu Hause, ein guter, aber teurer Schneider, der auch zu betrügen versteht. Zu ihm kommt der Schnitzer Hans, der das Geld für seinen Hochzeitsanzug nicht leicht zusammengespart hat. Hans’ Pech ist es, dass zur gleichen Zeit der Bürgermeister seinem Sohn einen neuen Anzug machen lassen will. So verwendet der Schneider den größten Teil von Hans’ Stoff für den Paradeanzug des anderen. Während der eitle Bürgermeistersohn angeberisch durch Wolkenstein stolziert, bekommt Hans einen Anzug, der ihm viel zu klein, zu kurz und zu eng ist. Den Lohn für diesen Betrug muss er trotzdem zahlen. Doch da greift Rübezahl ein und stellt den Schneider auf die Probe. Als Meister Nadel sogar Rübezahl betrügen will, bewirkt die Zauberkraft, dass alles gestohlene Tuch sich in nichts auflöste. Fortan laufen fast alle Wolkensteiner, darunter auch Honoratioren, halbnackt in Unterwäsche herum. Erbost jagen sie den Schneider aus der Stadt. Unterwegs trifft er den Berggeist und bittet dreist um Gutwetter. Rübezahl gewährt es ihm lachend.
(progress-film.de)
