Americký filmový průmysl zmobilizoval během 2. světové války veškerá výrobní zařízení a dal je do služeb vlasti – spolu se schopnostmi scenáristů, režisérů i hereckých hvězd
Ještě počátkem 30. let se zdálo, že politické události jdou zcela mimo pozornost Hollywoodu. Ten zůstával metropolí nezávazné zábavy, výrobcem snů. Kalifornské hvězdy byly považovány za polobohy, s nimiž se každý mohl a chtěl ztotožnit. Kina v té době navštěvovalo na osmdesát milionů Američanů týdně, toužících spatřit Charlieho Chaplina, Garyho Coopera nebo bratry Marxovy. Kinematografie byla ve Spojených státech jedním z významných průmyslových odvětví, ale Hollywood byl závislý i na zahraničních trzích, jelikož tři čtvrtiny filmů nacházely odbytiště v kinech celého světa. Když se v roce 1933 v Německu ujali moci nacisté, chovala se americká studia zpočátku zdrženlivě – chtěla se totiž vyhnout zákazu promítání svých filmů ve III. říši. Mnohá z nich se dokonce snažila přizpůsobit protižidovským zákonům přijatým v roce 1935 a propustila všechny Židy pracující ve svých německých pobočkách. Avšak v druhé polovině předválečné dekády již protinacistické hlasy sílily natolik, až se Hollywood sdružil „pod jedním praporem“.
This series tells the story of how American cinema, barely thirty years after its birth, having become the country’s eighth largest industry and its most powerful medium, would play a unique role in the WW2 period of history.
Pendant la Seconde Guerre mondiale, l’industrie américaine du cinéma s’est massivement engagée pour soutenir l’effort militaire allié. Dans cette première partie, Tous unis sous le drapeau, Michel Viotte retrace la genèse d’une machine de propagande unique, qui a mobilisé réalisateurs, techniciens et comédiens sur tous les fronts.
När USA blev indraget i andra världskriget förändrades en stor del av filmproduktionen i Hollywood. Filmbolagen började göra stora mängder instruktionsfilmer för att bidra till utbildningen av de inkallade, och filmer som skulle göra det klart vem som var vän och fiende.