Závěrečná část šestidílného cyklu, mapujícího příčiny a průběh rozpadu bývalého sovětského impéria, má podtitul Kolaps a je věnována událostem v letech 1990–1991. Rekapituluje sílící rozpory mezi Michailem Gorbačovem a Borisem Jelcinem i snahy bývalých sovětských republik o samostatnost. Mapuje stahování sovětských vojsk z bývalých satelitů, kde v roce 1989 došlo k pádu komunistických režimů. Líčí proces německého sjednocování, k němuž se některé západní velmoci (například francouzský prezident Mitterand) zprvu stavěly zdrženlivě.
Dokument, komponovaný jako rozhovor zvídavé dcery s idealistickým otcem, se vrací k událostem z ledna 1991, kdy litevský parlament vyhlásil nezávislost na Moskvě. Odpovědí byl zákrok sovětských vojáků a konflikt ve Vilniusu, který znamenal třináct obětí. Mozaika, v níž na poměry za totality vzpomínají bývalí prominenti i prostí občané, se zabývá rovněž referendem z března 1991 o příštím uspořádání SSSR. Poukazuje na jmenování Gennadije Janajeva do postu viceprezidenta, které Gorbačov vehementně podporoval.
Šestá část obsáhlého svědectví, na jehož vzniku se podílela Česká televize, líčí také dramatické okamžiky ze srpna 1991, kdy se skupina konzervativců pokusila o převrat. Zdůrazňuje klíčovou úlohu Borise Jelcina, který se veřejně postavil proti pučistům. Závěrečné pasáže se vracejí k rozporuplné osobnosti M. S. Gorbačova, který se marně snažil o zachování SSSR a z prezidentského postu abdikoval koncem roku 1991. Dokument, jehož podtext tvoří otázka o slučitelnosti socialismu s demokracií, uzavírá osobně laděný epilog.
Nachdem es seinen Einfluss auf seine einstigen Vasallenstaaten des Warschauer Paktes fast völlig eingebüßt hat, pocht das einst allmächtige Sowjetreich auf den Zusammenhalt seines inneren Staatenbundes. Doch die Protestbewegung macht vor den Grenzen der Unionsrepubliken nicht Halt. Der vom Westen gefeierte Reformer Michail Gorbatschow steht den zunehmenden Unruhen im eigenen Land machtlos gegenüber. Nach einem vereitelten Staatsstreich im August 1991 übernimmt sein Kontrahent Boris Jelzin das Ruder. An Weihnachten 1991 obliegt Michail Gorbatschow das Amt und die Pflicht, offiziell die Auflösung der UdSSR zu verkünden.
(TVMovie)
Neuvostotasavallat alkoivat liittolaismaiden tapaan vaatia itsenäisyyttä. Neuvostoliiton loppu koitti vuonna 1991 ja Venäjän ensimmäiseksi presidentiksi valittiin Boris Jeltsin.
L'empire soviétique ne veut pas céder ses colonies mais le mouvement de contestation ne s'arrête pas à ses frontières.
Mikhail Gorbatchev, le réformateur célébré par les Occidentaux, est dépassé par les troubles intérieurs qui ne cessent de croître.
Son rival Boris Eltsine reprend les rênes après la tentative de putsch avorté à l'été 1991. C'est à Mikhail Gorbatchev que revient la responsabilité d'annoncer la dissolution l'URSS en décembre 1991.
Del 6 av 6. Serien behandlar slutet av det kalla kriget, tiden 1975-1991. Från dem som var med får vi höra hur det socialistiska samhällsbygget kunde rasa och hur livet i östblocket kunde te sig under åren som föregick kollapsen.