V roce 2009 již počet rozhleden v České republice převyšuje magické číslo 250. Od natáčení cyklu – tedy během pouhých 10 let se tedy počet rozhleden prakticky zdvojnásobil. Výrazně se také zvýšil počet veřejnosti přístupných věží, který již překročil číslo 230. Petřínská rozhledna prošla v letech 1999–2002 nákladnou rekonstrukcí, při níž se jí vrátila původní podoba z roku 1891. Patří dnes k nejnavštěvovanějším pražským památkám. Rozhledna na Městské hoře v Berouně byla kompletně opravena a od roku 1999 opět slouží veřejnosti. U rozhledny na Dědu se podařilo otevřít výhled zatím alespoň jedním směrem. Věřme, že se správci lesa postupně pokusí obnovit celý kruhový výhled.
V devadesátých letech minulého století skutečně začala „Nová doba rozhlednová“. Za posledních 10 let bylo postaveno kolem 100 nových rozhleden. Vedle nové výstavby probíhala také rekonstrukce historických rozhleden. Více než 30 rozhleden tak bylo zachráněno před téměř jistou zkázou a opětovně zpřístupněno pro veřejnost. Týká se to také v díle zobrazené chaty a rozhledny na Dobrošově, za jejíž záchranu vděčíme aktivitám Klubu českých turistů.
Doba, kdy rozhledny byly zapomenutými stavbami bez historie, je již minulostí. Dvousetleté dějiny rozhleden v našich zemích mapuje kniha Rozhledny Čech, Moravy a Slezska a Rozhledny na prahu 21. století, jejichž autorem je Jan Nouza (spoluautor tohoto televizního cyklu). Turistům slouží také tématické mapy Rozhledny ČR, na nichž lze nalézt polohu a podobu všech existujících staveb. Rozhlednoví nadšenci mohou soutěžit o odznak Rozhledník, který lze získat za návštěvu alespoň třiceti vyhlídkových staveb. Po roce 1999 také došlo k velkému obratu v zastoupení různých stavebních typů rozhleden. Nejvíce nově stavěných rozhleden je z kovu (jedná se většinou o kombinované telekomunikační a vyhlídkové věže). Druhým nejvíce zastoupeným typem jsou relativně jednoduché a investičně nenáročné dřevěné rozhledny, jako je např. „vinařská rozhledna“ v Bořeticích na Břeclavsku. Pro úplnost dodejme, že rozhledna na Chlumu, z níž pan Munzar ukazoval místo krvavé bitvy u Hradce, byla v roce 1999 stržena. Na jejím místě nyní stojí moderní telekomunikační a vyhlídková věž.
Rozhledna na Děčínském Sněžníku může opět nabídnout turistické zázemí. Na místě chaty, nesmyslně zbourané za minulého režimu, vyrostl v roce 1999 nový výletní objekt. Honosná restaurace s rozhlednou na Hrádku u Varnsdorfu byla na poslední chvíli zachráněna, velkým nákladem zrekonstruována a opět zpřístupněna návštěvníkům. Rozhledna na Studenci byla v roce 2008 snesena, kompletně opravena a na jaře 2009 vrtulníkem opět usazena na své místo. Nová rozhledna spojená s telekomunikačním vysílačem vyrostla v roce 2003 na Sokolím vrchu u Děčína. Obec Merboltice postavila novou dřevěnou rozhlednu na Strážném vrchu na místě někdejší kamenné věže.
Řadu let uzavřená kamenná rozhledna v Hoře Svaté Kateřiny prošla výraznou rekonstrukcí a v roce 2002, v rámci oslav stých narozenin, byla opět zpřístupněna veřejnosti. Hotel s rozhlednou na Klínovci prochází v letech od roku 2005 nákladnou rekonstrukcí. Také vyhlídková restaurace na Strážišti u Chomutova se opravuje, a to po požáru, který ji zničil v roce 2003. Návštěvníci rozhledny na Tisovském vrchu u Nejdku již mají možnost občerstvit se v malé chatce při věži. Ta byla obnovena v roce 1998. Opravena a navýšena byla také věž u chaty na Plešivci. Nové rozhledny v Krušných horách vyrostly v Lubech (dřevěná věž u golfového hřiště) a na Dlouhé louce u Oseka (vysílač s vyhlídkovou plošinou).
Rozhledna na Bohušově (nebo také Šibeničním) vrchu v Plané u Mariánských Lázní už opět slouží veřejnosti. Město ji nechalo opravit nákladem téměř 250 tisíc Kč v roce 1999. Dříve zapomenutá rozhledna na Bučině u Kyselky už opět láká návštěvníky. V roce 2003 dostala její vyhlídková plošina slušivou stříšku. Vyhlídkovou kavárnu Kamzík v Mariánských Lázních zatím takové štěstí nepotkalo. Město pro ni stále hledá vhodného majitele, který by investoval do její rekonstrukce. Kromě rozhleden zdobí výšiny kolem Karlových Varů a Mariánských Lázní řada starých i nově postavených altánků. V obou lázeňských městech existují nadace, které se snaží vrátit lesk i těmto drobným vyhlídkových stavbám.
Vrchol Čerchova už neobklopuje ostnatý drát. Po dlouholetých bojích s představiteli armády získal v roce 1999 Klub českých turistů rozhlednu zpět do svých rukou a okamžitě se pustil do její opravy. Peněžními dary na ni přispěli lidé z celé republiky. Od léta 2000 rozhledna opět slouží veřejnosti. Rozhledna na Poledníku upravená z bývalého vojenského objektu se stala jedním z nejatraktivnějších míst Šumavy. Od jejího otevření v roce 1998 ji navštívilo již více než 100 000 turistů. Další podobné vojenské věže na Dyleni na Velkém Zvonu v Českém lese bývají otevřeny příležitostně jednou za rok. Klostermannova rozhledna na Javorníku opět nabízí daleký kruhový výhled, a to díky nástavbě dokončené v roce 2003. Někdejší vojenská hláska na Kraví hoře v Novohradských horách byla přestavěna na telekomunikační a vyhlídkovou věž s bezpečným přístupovým schodištěm. Stala se tak naší nejjižnější rozhlednou. Nové dřevěné rozhledny vyrostly např. na Boubíně či na Granátníku (na severovýchodním výběžku masívu Kleti).
Morava už není popelkou mezi rozhlednovými kraji. Od natočení pořadu na jejím území vyrostlo více než 40 nových rozhleden! Kdyby se pořad natáčel nyní, moravské rozhledny by vydaly určitě na několik dílů. Jmenujme alespoň některé z nových rozhleden: V oblasti Beskyd: dřevem opláštěná telekomunikační a vyhlídková věž na Čartaku, kovové rozhledny na Velké Čantoryji a na Kabátici u Frýdku-Místku či zajímavá betonová věž na Bílé hoře u Kopřivnice. V oblasti Bílých Karpat: multifunkční kovové věže na Travičné u Tvarožné Lhoty a u Lhotky západně od Uherského Brodu či na Velkém Lopeníku u Bojkovic. V oblasti Chřibů: unikátní kamenná rozhledna na Brdu či jednoduchá dřevěná rozhledna v Modré u Uherského Hradiště. V širším okolí Brna: krásná zděná rozhledna na Klucanině u Tišnova a jen několik kilometrů odtud vzdálený kovový stožár s vyhlídkou na Čebínce či betonová věž na Podvrší u Blanska. Na jižní Moravě: dřevěné vinařské rozhledny na Kraví hoře u Bořetic nebo ve Velkých Pavlovicích. Na Vysočině: zděná rozhledna na Karasíně u Bystřice nad Pernštejnem, kovové konstrukce na Oslednicích u Telče, na Rosičce u Sázavy či na Horním lese u Rovečného. Opraveny byly rozhledny na Réně u Ivančic, na Svatém kopečku u Olomouce a také Alexandrovka u Adamova.
V roce 2009 počet rozhleden v České republice přesáhl číslo 250 a stále se stavějí další. Zvýšil se i počet přístupných rozhleden, kterých je dnes více než 230. Od roku 1990 bylo opraveno a opětovně zpřístupněno více než 30 historických rozhleden. Od natočení cyklu Rozhlédni se, člověče, tedy za 10 let, se rodina rozhleden rozrostla na téměř dvojnásobek. Velkou zásluhu na tomto obratu měl právě televizní cyklus, který na tyto dlouho opomíjené stavby upozornil. Na mapě České republiky už prakticky nenajdeme region, který by se nemohl pochlubit rozhlednou. Změnily se také některé údaje, např. novou nejvýchodnější rozhlednou je dnes věž na Velké Čantoryji v Beskydách, nejjižnější rozhlednou se nově chlubí Kraví hora v Novohradských horách. (Splnilo se tak přání autorů pořadu.) Osud rozhledny na Hrádku u Varnsdorfu měl nakonec šťastně rozuzlení. Celý objekt byl v letech 2003–2008 kompletně zrestaurován.
Od roku 1800 do roku 2009 bylo na území České republiky postaveno více než 450 vyhlídkových staveb. Tolik jich je zdokumentováno v knihách Rozhledny Čech, Moravy a Slezska, která vyšla v roce 1999, a v jejím pokračování, které nese název Rozhledny na prahu 21. století. Autor knih a zároveň spoluautor tohoto cyklu Jan Nouza nadále sleduje dění okolo českých rozhleden a průběžně o něm seznamuje zájemce na svých internetových stránkách. V posledních 10 letech se hlavními investory při výstavbě vyhlídkových staveb staly telekomunikační firmy, které postavily více než 60 stožárů sloužících mobilní telefonii a zároveň rozhlížení. Je to však vykoupeno velkou šablonovitostí těchto stožárů, které jsou stavěny podle typových projektů a postrádají proto vztah k dané lokalitě. Bohužel, některé svou výškou dokonce narušují vzhled krajiny. Přesto se i mezi těmito multifunkčními věžemi najdou některé, za něž se jejich projektanti nemusejí stydět: např. na Vrátenské hoře u Mělníka či v případě Hrubého Jeseníku na Nymbursku, nebo na Bílé hoře u Kopřivnice. Existují už také projektanti, kteří mají na svém kontě několik rozhleden. Jsou to např. Ing. Martin Novák a Ing. Antonín Olšina, kteří jsou autory tří dřevěných rozhleden ve východních Čechách (Toulovcova rozhledna na Jarošově u Proseče a její dvojče Barborka u Heřmanova Městce a Borůvka u obce Hluboká), z nichž některé byly v mírné úpravě postaveny i na jiných místech. Architekt Svatopluk Sládeček je zase podepsán pod projektem kamenné rozhledny na Brdu v Chřibech a na Velkém Lopeníku v Bílých Karpatech. Stavitelé novodobých rozhleden se také vracejí k tradici, kdy věže dostávají pěkná jména. Kromě již zmíněné Romanky, Barborky, Borůvky či Toulovcovy rozhledny jsou to i další jména jako Boika (u Českých Lhotic), Terezka u Pasek, Panorama u Frý
Unikátní rozhledna Gablenzova památníku bývá přístupna v létě, zejména pak ve výroční den konání bitvy u Trutnova, která se odehrála 27. 6. 1866. Rozhledna na Chlumu, poblíž bojiště u Hradce Králové, už neexistuje. V roce 1999 byla stržena. Na jejím místě nyní stojí moderní telekomunikační a vyhlídková věž. Věž observatoře na Milešovce je od roku 1998 opět přístupná veřejnosti. Nabízí se z ní jeden z nejkrásnějších pohledů na České středohoří. Vyhlídková věž kostela na Křížovém vrchu, která byla v době natáčení prakticky v ruinách, byla zachráněna a v roce 2004 opět zpřístupněna pro veřejnost. Z devíti zděných měřických věží se zatím podařilo zpřístupnit alespoň jednu – na Studeném vrchu v Brdech. Od roku 2005 bývá otevřena každé léto. K novodobým raritám se řadí také rozhledna v podobě větrného mlýnu v Bukovanech u Kyjova či vyhlídková věž ve tvaru indiánského stanu nad vodojemem v Ocmanicích na jižní Moravě.
Díl o zapomenutých a ohrožených rozhlednách zaznamenal neočekávaný ohlas. Místní lidé se uvědomili, jaké zajímavé stavby se nacházejí v jejich okolí a v řadě případů se postarali o jejich záchranu. Tak se stalo, že… Unikátní Schillerova rozhledna v Kryrech je opět veřejnosti přístupná. Radní tohoto malého městečka na Podbořansku ji nechali opravit a v roce 2000 ji zpřístupnili. O šest let později, kdy rozhledna slavila sté narozeniny, se na věž vrátil i dřevěný ochoz. Někdejší Bismarckova rozhledna na Zelené hoře u Chebu byla rovněž zrekonstruována a v roce 2005 předána turistické veřejnosti. Rozsáhlé opravy prodělaly také rozhledny v Libníkovicích, v Roudnici i v Jičíně. Po letech chátrání se podařilo zachránit rovněž Tichánkova rozhlednu a chatu na Táboře u Lomnice nad Popelkou. V tomto případě to bylo zásluhou nového soukromého majitele. Nádherně zrekonstruovány byly také vyhlídkové restaurace na severu Čech: Petřín v Jablonci nad Nisou, Větruše v Ústí nad Labem, Letná v Teplicích či Hrádek ve Varnsdorfu. Ve všech uvedených případech se nyní jedná o turisticky velmi vyhledávané objekty. V Sokolově se podařilo znovu vybudovat rozhlednu na Hardu, z níž už zbýval jen kamenný sokl. Vypadá prakticky stejně jako originál z roku 1907.
Sdružení obcí Kokořínska zrealizovalo vizi na rozhledny na Vrátenské hoře s podporou telekomunikačních firem. Zajímavě vyřešená rozhledna byla otevřena 28. 10. 1999 za účasti několika tisíc lidí. Svépomocné aktivity a ochota pomoci hraje roli při výstavbě či opravě rozhleden i dnes. V minulých letech úspěšně proběhly sbírky na obnovu rozhledny Slovanky v Jizerských horách, na opravu Dobrošova u Náchoda či na rekonstrukci Kurzovy věže na Čerchově. Fantazii při získávání prostředků na výstavbu nových rozhleden se nekladou žádné meze. Sdružení založené pro tyto účely vydávají pohlednice zobrazující budoucí rozhlednu, symbolicky prodávají její cihly či dokonce schody, pořádají výstavy, plesy s tombolou nebo dokonce divadelní představení. Důkazem toho, že výstavbu rozhledny je možné provést vlastními silami, je dřevěná věž postavená občany a skauty u obce Modrá na Uherskohradišťsku v roce 1999. Její finančně nenáročný projekt zaujal několik dalších starostů, kteří prakticky stejnou věž postavili v okolí svých obcí. (Toto klonování však nelze doporučit. Stále by mělo platit, že rozhledna je originálem spjatým s danou krajinou.) V současné době existuje několik desítek projektů nových rozhleden: od jednoduchých dřevěných konstrukcí, jejichž realizaci si předsevzaly malé obce či spolky, až po velkorysé návrhy, pod nimiž jsou podepsáni význační čeští architekti a na jejichž realizaci se podílejí i peníze z Evropské unie. Přejme stavitelům i sobě, aby se plány podařilo splnit a aby se dále naplňovalo přání autorů vyjádřená slovy: „Krásná jitra a daleké výhledy.“