Zpěvačka, jejíž hity dodnes občas znějí v rádiu, se stala obětí domácího násilí. Jak se dostala ze situace týrané ženy? Bývala zpěvačkou s velmi dobře rozjetou kariérou. Jezdívala s vlastní skupinou Pudr a také s Bacily bratrů Neckářových, k jejím velkým hitům patřila například písnička se slibným názvem Já přijdu... Ale pak se zamilovala a dokázala všechno, co si léta budovala, hodit za hlavu. Srdce ji z toho nebolelo, protože to udělala ve jménu velké lásky, té největší v životě, jak se domnívala. Řekla „ano“ technikovi své kapely, muži o devět let mladšímu, a byla přesvědčena, že s ním zůstane navždy. Přinesla do manželství všechno, co měla: svou práci, energii, dům, auto, úspory... Když se jim narodily dvě krásné a zdravé holčičky, byla šťastná, i když v té době už věděla, že si nevzala prince ani anděla, ale člověka, kterého ze všeho nejvíc baví víc a víc jí přistřihovat křídla. Ale nevzpouzela se, byla spokojená, že má děti, a tak se postupně nechala připravit o všechno, o hmotné statky a málem i o rozum. Muž bez jejího vědomí prodal auto, donutil ji prodat dům, chtěl, aby se věnovala pouze dětem. Pak ji začal týrat, ponižoval ji, zesměšňoval, peskoval, okřikoval, vyhazoval z auta... Vždycky si řekla – co bys chtěla, holka, máš krásné děti, co by za to jiná dala... A tak všechnu hořkost spolkla a realizovala se v péči o své dvě holčičky. Ale prostor, ve kterém mohla volně dýchat, se víc a víc zužoval. Pak už se nesměla dívat na televizi, neměla právo na vlastní peníze, na vlastní názory, na vlastní život, došlo i na fyzické násilí. Kdoví, jak by všechno dopadlo, kdyby ji nezradilo zdraví... Až v nemocnici se lékařům přiznala, co prožívá, a naštěstí se okamžitě našli lidé, kteří kolem ní roztáhli záchrannou síť. Dnes už volně dýchá, i když stále ještě bo