Skála je nejstarším médiem člověka, o čem svědčí jeskynní malby staré až 40 tisíc let. Pravěcí lovci, indiáni, beduíni – ti všichni nám zanechali ve skalách postavy, figury zvířat, dokonce i obrysy svých rukou. Takové znaky byly něco víc než běžné denní záznamy. Měly spirituální rozměr, vztah k nadpřirozeným silám. Hrály určitou roli během náboženských obřadů, pomáhaly odvyprávět odvěké mýty. Dnes máme samozřejmě jiná média, ale vraťme se na chvíli do minulosti. V tomto díle se soustředíme nejen na přírodní prvky, ale i na odhalování různých značek, kreseb a nápisů, vázaných na kameny a skály. Znovu tak ožívá historie stará tisíce let – například rytina panenky v pískovcovém převisu v Českém Švýcarsku představuje jeden z mála příkladů pravěkého skalního umění na území Čech. Kromě středověkých skalních rytin představíme i tajemné runové písmo na zvíkovském hradě, povodňové značky v Děčíně, přiblížíme tesané symboly v pískovcích Kokořínska, hraničních žulových kamenech na Trutnovsku...