Monstrprocesy, popravy, likvidace domnělých i skutečných nepřátel komunistické moci. Doba, kdy prezidentský úřad vykonával Klement Gottwald je spojena s brutálním uplatňováním tzv. teorie o zostřování třídního boje. Sám prezident neváhal obětovat své nejbližší přátele a spolupracovníky. Strach ze sovětského vůdce J. V. Stalina ho zároveň hnal stále víc do náruče alkoholu a do postupné izolace. První dělnický prezident v dokumentu scenáristy Miloše Doležala a režiséra Romana Vávry.
Miloval náklonnost davů. Rád se setkával s dělníky a zemědělci. Jeho umělecké ambice ho zároveň přitahovaly k inteligenci a hlavně spisovatelům. Antonín Zápotocký si po celý život udržel pověst člověka z lidu. Nedala se mu upřít osobní skromnost. Na přepych si nepotrpěl, dovolené trávil v odborářských chatách. Důvěru svých soudruhů si nikdy úplně nezískal a nezbavil se nálepky předělaného sociálního demokrata. Rozporuplná osobnost druhého československého dělnického prezidenta v dokumentu scenáristy Jana Sedmidubského a režiséra Zdeňka Všelichy.
Ještě víc než jeho předchůdci přísahal na marxismus-leninismus. A na slově „socialistický“ mu záleželo natolik, že ho dokonce prosadil do československé ústavy. Antonín Novotný se domníval, že jeho historickým úkolem je dovršit komunistickou proměnu země. Jeho politický vzestup byl nenápadný, ale vytrvalý. A jeho činy nejvíc ovládaly osobní vztahy a emoce. Na veřejnosti vystupoval nerad, ale o to častěji mluvil ke svým soudruhům. Prezident Antonín Novotný v dokumentu scenáristy Jana Sedmidubského a režiséra Zdeňka Všelichy.
V roce 1959 odešel bezmála pětašedesátiletý Ludvík Svoboda do důchodu. Nikdo nečekal, že jeho hvězdná i tragická politická chvíle má ještě přijít. O jeho návrat do vrcholného politického života se postaraly příznivé okolnosti pražského jara 1968. Do funkce nastoupil v březnu. Srpnová okupace Československa ho zaskočila. Doufal, že podepsáním Moskevského protokolu dosáhne odchodu sovětských vojsk. Opak byl pravdou. A tak se stal prezidentem spojeným s nástupem normalizace. Armádní generál Ludvík Svoboda v dokumentu scenáristy Miloše Doležala a režiséra Romana Vávry.
Byl jediným komunistickým prezidentem, který se narodil na Slovensku. A také jediným, který se dožil pádu režimu. Gustáv Husák zažil válku i život v ilegalitě. Poznal vězení Slovenského štátu i komunistického Československa. Sám sebe kdysi nazval knězem komunismu. V očích československých občanů zůstane navždy symbolem normalizace. Osobnost Gustáva Husáka v dokumentu scenáristy Luďka Navary a režisérky Petry Všelichové.