V Liberci byla udělána kasa podnikatele Ješkeho. Při obhlídce místa činu jeden ze strážmistrů najde na skle otisk prstu. Podle něho je indentifikován pachatel. Měl by jím být Fanouš Pecháček. Problém je v tom, že tento známý kasař sedí již šest let ve věznici Na Borech. Vyvstává otázka, zda daktyloskopie je skutečně důvěryhodnou metodou a zda přece jen nemohou existovat dva lidé se stejnými otisky prstů. Teprve když strážmistr Tumpach objeví, že sklo nepochází ze skla, které rozbil pachatel, je daktyloskopie zachráněna.
Kaum war die junge Wissenschaft der Daktyloskopie in den Dienst der Verbrechensaufklärung gestellt, da hatte die Fachwelt Anlass, deren hundertprozentige Beweiskraft in Zweifel zu ziehen. Nach einem Einbruch stellt die Gendarmerie am Tatort eine Glasscheibe mit dem Fingerabdruck des mutmaßlichen Täters sicher. Ein Missgeschick; dem Geldschrankknacker war offenbar eine Naht am Handschuh geplatzt. Wie groß aber ist das Erstaunen, als sich herausstellt, dass der Verdächtige seit sechs Jahren hinter Schloss und Riegel sitzt. Handelt es sich also demnach bei dem Fall um zwei Personen mit identischem Fingerabdruck? Die Konsequenzen wären nicht auszudenken … (Text: MDR)
