Byl právník, historik, humanista a také latinský básník. Měl rád český jazyk i své Čechy, ale dokázal na ně nahlížet i kriticky. Jeho stěžejní latinsky psané dílo „Respublica Bojema – Český stát“ vyšlo poprvé v Leidenu roku 1634. Ve dvaceti kapitolách Stránský popsal povahu obyvatelstva Českého státu, jeho polohu, kraje, vztah k německé říši. Podrobně vyložil historii panovníků země i jejich rodin, popsal náboženské poměry, historii zemského zřízení, soudnictví a nakonec se zaměřil na bohatství Českých zemí. Po vypovězení z Čech v roce 1627 žil v Pirně, Drážďanech, Lipsku a nakonec v polské Toruni, kde se stal profesorem a vizitátorem tamějšího evangelického gymnázia.
