Úvodní díl představuje témata všech následujících dílů, která jsou zároveň uspořádána od nejstarších manýristických památek k vrcholně barokním.
Šlechtické rody sehrály v rozvoji našich zemí zásadní roli. Napříč generacemi budovaly a rozvíjely své statky, aby mohla vzniknout velkolepá díla, která dodnes ohromují.
Architekti a stavitelé ve své práci vycházeli ze zadání majitelů, ale obtiskli do ní i sami sebe. Ti nejlepší mají jedno společné: jejich dílo promlouvá i dnes.
Nejznámější barokní architekt z Čech se proslavil originálním přístupem k architektuře, kterou pojal jako jeden velký optický klam, do nějž dokázal ukrýt mnoho symbolů, odkazů i myšlenek. Architekt – filosof a ilusionista.
Za kolonizací středověké krajiny u nás stojí z velké části různé řády. Mniši byli často prvními lidmi, kteří přišli do liduprázdných koutů země, aby ji krok za krokem zúrodnili a vytvořili tím podmínky pro její trvalé osídlení.
Za barokními zdmi a branami se ocitáme v úplně jiném světě, než tam venku. Toto prostředí bylo často utvářeno na míru osobnosti nebo rodu...
Každý má ke kostelům nějaký vztah, ale umíme je také vnímat jako samostatná umělecká díla? Tato epizoda představí množství kostelů tak, aby vynikla právě jejich architektura bez vžitých klišé spojených s institucí církve. Mnoho svatostánků ani církev nepostavila, stojí za nimi velmi často bohatí šlechticové. To je i případ úžasného kostela v Luži, který dominuje širokému okolí. Podobně jako Svatý Kopeček u Olomouce nebo kostel ve Svatém Janu nad Malší. Specifický charakter mají kostely postavené v rovině, například monumentální chrám uprostřed moravských polí v Dubu nad Moravou. Existuje ale i kostel, který naopak odnikud viděn být nemá, nebo kostel, který je svým náklonem šikmý skoro stejně, jako věž v Pise. Na Vysočině zase najdeme kostel, jehož chrámová loď má největší objem. Uvidíme několik opravdových evropských rarit, jakými jsou například skleněná výzdoba kostela v Dobré vodě nebo iluzivní interiér kostela ve Křtinách.
Ze slavných barokních zahrad a komponovaných krajin toho moc nezůstalo, ale i z fragmentů lze vyčíst, jakou silou působily na lidi. Příroda, ukázněná v řádu barokních os, dovede člověku odpovědět na ty nejpodstatnější otázky o životě.
Přestože je nějaká barokní památka snad v každé obci, skutečných barokních měst u nás vzniklo jen pár. Zato jinde v Evropě vznikla skutečně pozoruhodná barokní sídla.
Venkovskou krajinu proměnilo baroko tak výrazným způsobem a natolik suverénně, že se dá říci, že vlastně stále žijeme do značné míry v krajině barokní. Světoznámým fenoménem je tzv. jihočeský selský barok s výstavnými štíty měšťanských domů.
České a moravské baroko v kontextu celého kontinentu dokazuje, jak se inspirovalo v různých koutech Evropy, především v Itálii a u vídeňského dvora, ale zároveň se mnohdy vydalo vlastním směrem, který pak byl naopak inspirací pro stavitele v cizině.
