Lauretánie - padesát šest kilometrů široká feudální země. Jenom pro snažší orientaci připomeňme, kdo na nás v příběhu čeká: Především lékař psychiatr Martin Hardy, zaměstnanec v experimentálním oddělení lauretánské nemocnice, jejíž vědecký personál se už léta pokouší řešit otázky šťastného rodičovství, a vyhovět tak opětovaným žádostem mnoha rodičů, jež sužují zlobivé děti. Zároveň se potkáme s Martinovou tříčlennou rodinou a lékařovým kamarádem - geniálním fyzikem Frankem. Nahlédneme i do rezidence lauretánského panovníka Rudolfa III. a poznáme jeho krásnou ženu Lauru. Včas se vyhneme uličnickým útokům jejich ctěné slečny dcery - korunní princezny Samanty. Bouřlivě proběhne setkání s vitálním řeckým multimilionářem Mitropulosem, jemuž údajně upíjí životní síly skleróza. Když už tak budeme bloudit nemocničními chodbami, samozřejmě že padneme do rukou všudypřítomné docentce Julii Phippsové a nevyhneme se ani jejímu muži Alfrédovi...
S hrdiny seriálu jsme se v 1. dílu rozloučili v okamžiku, kdy fyzik Frank Williams přišel s myšlenkou, že přepisem "citového tremola", obsaženého v hlase každého jedince, by se možná dal získat "polotovar" nezbytný pro zrod Bambinota. Napadlo jej to při návštěvě panovníkových stájí, kde bylo umístěno jakési podivné monstrum, sestavené z drátů, baterií a televizní obrazovky. Ne nadarmo se o Frankovi říká, že vyniká kombinačními schopnostmi a tak dlouho netrvá a prototyp mašinky na bambinoty je na světě.
Výkřik na smrt vyděšené slečny Greifensteinové a její panický úprk z Frankovy laboratoře způsobil, že tajemství záhadné místnosti se prozradilo, i když prozatím pouze v rámci kliniky. Frank označí za autora myšlenky dr. Martina Hardyho. Tím se ale Martinovy vědecké a tím i životní komplikace nezjednoduší. Naopak.
O Bambinotovi se na klinice začalo hodně mluvit, i když mnohdy jeho další existence visela na vlásku. Také se hned objevili podnikaví jedinci, kteří zatoužili věc výhodně zpeněžit. V minulém pokračování jsme rovněž navštívili Mitropulosovu domácnost a dlužno přiznat, že po tomto krátkém zastavení nás už zvyšující se frekvence rejdařových zahraničních cest ani zdaleka tak neudivuje. Dcera Deborka a Nikolasova žena by leckoho naučily nejen předstírat sklerózu. Doktor Martin Hardy i panovník Rudolf III. se "řízením bambinota" ocitli v podobné situaci. Dost možná, že se ji pokusí i obdobně řešit.
V minulém pokračování lauretánského příběhu si dr. Martin Hardy konečně mohl ověřit, zdali jeho teorie, založená na přesně změřeném poměru lidských uší a nosů, vychází i v praxi. Nosům, přesněji řečeno kouzlu krásně se vzdouvajícího chřípí, podlehl i rejdař Mitropulos, byť k dotyčnému nosu patřila poměrně "kredenciózní" madam. Docentka Phippsová si se svým manželem tak trochu vyměnila úlohu, nicméně její plány neztratily na smělosti. Na chodbách lauretánské nemocnice bylo neobyčejně rušno. Vždyť se tam také objevilo hostů. Se svou představou o ideálním potomkovi přišel dokonce i Rudolf III. Pochopitelně, že nechyběl ani Bambinot. Tentokrát jeho umění reprezentovala ukázněná Virginie a neméně dokonalý Pavel. Byť oba znali Homérovu Illiadu zpaměti, a i všechno ostatní se vyvíjelo přesně podle plánu, Rudolfův majestát a stejně tak i Martinova vědecká hrdost utržily hroznou ránu. Jinými slovy, předchozí pokračování nás na názorném příkladu ze života Lauretánie přesvědčilo o tom, jak se dokonalá věc může změnit v nesnesitelné závaží...
Technické vynálezy v sobě skrývají neuvěřitelné možnosti. Některé z nich člověku pomáhají. Jiné jej nečekaně zaskočí. A jsou i takové, které se proti němu postaví. Frankův vynález je také stroj. Navíc má dokonalou paměť a dá se bohužel využít i zneužít. Doktor Martin Hardy se o dvojtvářnosti vynálezu století mohl přesvědčit několikrát. Jednu z možností mu naznačil anonymní telefonát, druhou mu neustále připomíná jeho geniální syn Pavel.
