Thun nikdy neodpočívá. Tak zní rodové heslo Thunů, kteří zastávali význačné politické, diplomatické i církevní úřady, byli stateční bojovníci, mecenáši kultury a vědy... Příběh rodu Thunů začíná v Jižních Tyrolích ve 12. století, dokonce možná i o století dříve. V 17. století se objevují i na scéně našich dějin. Thunové získali nejprve říšský stav svobodných pánů, potom stav hraběcí říšský a pak i český. Do hraběcího stavu byl povýšen Kryštof Šimon Thun za statečný boj proti Turkům a císař jej odměnil panstvím Hohenstein. Jeho jméno členové rodu převzali. Thunové v Čechách se v 18. století rozdělili do čtyř hlavních větví: klášterecké, děčínské, choltické a benátecké. Klášterecká větev pak přibrala s dědictvím i jméno rodu Salm Reifferscheid. Po 2. světové válce se mnozí členové rodu z Československa vystěhovali nebo byli odsunuti. Jejich majetek byl většinou konfiskován podle Benešových dekretů. Pár jich tady ale zůstalo. Dnes žijí Thunové především v sousedním Německu a Rakousku.