Na stavbě vodního díla u Vraného nad Vltavou

Stavební stroje a další technické zařízení na stavbě vodního díla u Vraného nad Vltavou. Další část tohoto cyklu bude věnováno vodnímu dílu u Vraného nad Vltavou. Je to v pořadí už devátá a zároveň poslední stavba tzv. Vltavské kaskády, která začíná dvěma přehradami na Lipně a pokračuje vodními díly Hněvkovice, Kořensko, Orlík, Kamýk nad Vltavou, Slapy a Štěchovice. Stavby všech těchto přehrad jsme vám v našem cyklu ukázali ? a tak ani Vrané nebude výjimkou. Zdymadlo u Vraného je sice až posledním článkem celé té kaskády, ale postaveno bylo jako úplně první. Měly mu původně předcházet přehrady u Štěchovic a Slap, ale velké spory o jejich technické řešení způsobily, že Vrané nakonec dostalo přednost. V letech 1931?1935 byly v říčním kilometru 71.325, postaveny dvě plavební komory, delší pro vory a nákladní čluny, kratší pro osobní parníky a sportovní lodi, dále jez o čtyřech polích, s pohyblivými železnými stavidly, na který navazuje budova průtočné elektrárny se dvěma Kaplanovými turbínami a transformační stanice. Současně byla postavena provozní budova a služební byty? a těsně pod silnicí ještě dráha pro přesun sportovních lodí. Další část tohoto cyklu bude věnováno vodnímu dílu u Vraného nad Vltavou. Je to v pořadí už devátá a zároveň poslední stavba tzv. Vltavské kaskády, která začíná dvěma přehradami na Lipně a pokračuje vodními díly Hněvkovice, Kořensko, Orlík, Kamýk nad Vltavou, Slapy a Štěchovice. Stavby všech těchto přehrad jsme vám v našem cyklu ukázali – a tak ani Vrané nebude výjimkou. Zdymadlo u Vraného je sice až posledním článkem celé té kaskády, ale postaveno bylo jako úplně první. Měly mu původně předcházet přehrady u Štěchovic a Slap, ale velké spory o jejich technické řešení způsobily, že Vrané nakonec dostalo přednost. V letech 1931–1935 b