Čím nás záběry mláďat tak okouzlují? Jsou bezprostřední, přímá a hravá jako děti. Snaží se napodobovat své dospělé vzory, ale zatím jsou tak roztomile neohrabaná. Fandíme jim, aby překonala nástrahy nelítostného světa a svým životem naplnila záměry přírody v její nekonečné rozmanitosti.
Vždy nás fascinujíce chování predátorů. Jak si shánějí potravu, střeží území, nebo sociální postavení, nám v první chvíli připadá bezcitné. Ať už pozorujeme psí šelmy nebo zabijácké velryby, uvědomujeme si, že v přírodě platí jediný zákon: silnější přežije. Takoví jsou predátoři.
Schopnost učit se může život velmi ulehčit. Často se nám ani nechce uvěřit, jak moudře a zkušeně se některá zvířata dokáží chovat. Nejen primáti, v nichž vidíme obraz lidských předchůdců, nebo delfíni, jejichž inteligence byla nesčetněkrát prokázána. Své triky mají také veverky nebo krávy.
Sytá mořská modř, hlubiny a rozléhající se zvuky. Nechme se omámit všudypřítomným modrým odstínem a největšími zástupci podmořské fauny. Velryby, žraloci a delfíni ovládají nekonečné podmořské světy plné korýšů a menších ryb. S mořskými želvami překonáme úžasné vzdálenosti mezi plážemi jednotlivých světadílů, kde ve zpěněném příboji dovádějí tučňáci a na plážích se povalují lachtani a tuleni.
Jsou místa, kde je horko nesnesitelné, kde písek pálí, slunce vysouší a voda je nejvzácnějším pokladem. Pěkné horko je ale taky v pralesích a o suchu se tu mluvit rozhodně nedá. Unikátní záběry nám tentokrát odhalí, kdo se v říši zvířat rád opaluje a komu nedělá problém žít "v sauně".
Jaká tajemství skrývají nejpodivnější stvoření na světě? A která to vlastně jsou? Co takhle chvíli pozorovat obrněného pásovce, duhového chameleona či ptakopyska? Existují druhy, které porušují pravidla, o nichž se učíme už od dětství. Nebo je snad souboj dvou ryb na blátě běžná věc?
K setkání se zvířaty nestačí jen navštívit území, kde žijí. Je nutné znát také jejich zvyky, způsob pohybu a denní dobu aktivity. Některá zvířata mají obrovská teritoria, jiná žijí v korunách stromů desítky metrů nad zemí a další vycházejí jen v noci. Je téměř nemožné je zahlédnout, a přitom téměř jisté, že ona vidí nás.
Někde je Země rozpálená, jinde mrzne, až praští. Kdo se přizpůsobí, přežije. Jak si vedou tučňáci v polárních krajích a kdo kraluje zasněženým horám a ledovcům? Stačí proti mrazu pořádný kožich? Také poušť, která je přes den rozpálená sluncem, zchladne během několika hodin o desítky stupňů.
Černý kontinent nabízí víc než koupání na egyptských plážích. Afrika prochází několika klimatickými pásmy, podle nichž se mění charakter přírody. Zdánlivě neživá Sahara přechází do mnohotvárné savany, kterou putují stáda žiraf, slonů a antilop doprovázených šelmami. V divokých džunglích Konga žijí ohrožené horské gorily a na úbočích Kilimandžára dorůstají jedinečné senecie až do výše pěti metrů.
Jihoamerický světadíl je obzvláště pro Evropana nekonečně podivuhodným územím. Od amazonských pralesů přes vrcholky And až třeba po Atacamskou poušť v Chile – všude můžeme objevit živočišné a rostlinné druhy, které jsou neuvěřitelně odlišné od přírody, jakou známe v našich končinách.
Lidé už si uvědomili, že příroda je v ohrožení. To opravdu nejcennější je přísně chráněno v parcích po celém světě. Nejde jen o jednotlivé druhy rostlin a živočichů, ale i o celé ekosystémy, jejichž zánik by znamenal nenahraditelnou ztrátu. Podívejme se do nejznámějších parků za těmi největšími poklady.
Procestujme nejúžasnější místa naší planety! Oblasti věčného ledu v nejvyšších horách světa i neuvěřitelného horka drsných skalisek a pouští. Ze zátok tajuplné Amazonky se přesuneme na nejrozsáhlejší korálový útes a pak do nejhlubšího jezera.
Cestování je především objevování. Při návštěvách různých míst naší planety znova a znova zjišťujeme, jak výrazně se mohou lišit místa, kde se člověk naučil žít. Cestování nám přináší něco z dávné radosti odvážných objevitelů, kteří po návratu domů vyprávěli o svých zážitcích. Inspiruje nás k tomu, abychom zdokonalovali vlastní osobnost a předávali poznání svému okolí.
Jsou země, jejichž název už při vyslovení vyvolá u většiny lidí nějakou představu. Ta může být konkrétní, nebo jen mlhavá, založená na obecně známém pojmu. Snad každý zná Bhútán, ale jen málokdo by jej dokázal popsat. Pojďme chvíli pozorovat soužití člověka s přírodou ve známých i méně známých končinách. Každodenní zvyky obyvatel Bornea, život v ománských horách či trhy na Galapágách se mohou zdát povědomé i zcela neznámé.
Život v různých koutech naší planety nabízí přizpůsobivým druhům různé výhody. Co je pro jedny nepřekonatelnou překážkou, je pro jiné ochrannou hradbou. Záleží jen na tom, na které jste straně. A tak tučňáci udržují kolonie na ostrovech jižního Atlantiku chráněni divokým příbojem, pelikáni vyvádějí mladé v toxickém prostředí sopečných jezer a američtí aligátoři si libují ve smrtících močálech.
Hluboký nádech - potopit! Svět pod vodní hladinou je úchvatný tím, jak se liší od toho našeho suchozemského. Někteří jeho obyvatelé stavějí celé útesy ze svých tvrdých schránek, jiní pochodují nebo se povalují po dně, další plavou. Poplaveme mezi ryby, medúzy, mořské ježky a uvidíme desítky dalších stvoření, která na souši nepotkáme.
Po celé Zemi nacházíme stopy dávných civilizací. S ohledem na své představy o vyspělosti současného světa jsme uchváceni tím, jaké vědomosti a technologie museli už dávno před námi lidé ovládat. Jihoamerické pyramidy a komplexy, egyptské pyramidy, Velká čínská zeď nebo sochy na Velikonočních ostrovech nikoho nenechávají na pochybách o tom, že lidé možná kdysi uměli a věděli víc, než si dnes dovedeme představit.
Každá kultura má své tradice a zvyklosti. Abychom jim porozuměli, musíme jít hlouběji do historie a hledat souvislosti mezi životními podmínkami, náboženstvím a vlivy sousedních národů. Originální rituály, v nichž se lidé snaží přiblížit božským vzorům, a mýty a pověsti, které si předávají od generace ke generaci, aby zachovali kulturní linii národa, jsou základními nositeli tradic. V nejčistších formách je nalezneme už jen v končinách nezasažených technologickým pokrokem - a takových stále ubývá.
Miliony let žijí někteří tvorové na naší planetě bez potřeby měnit své zvyky. Žraloci a krokodýli jsou nejznámější pamětníci prehistorických dob. Nijak si s nimi nezadají ani želvy, hadi nebo chobotnice. A pokud je neohrozí lidské přetváření planety, budou tu žít ješt další tisíce let.
Když se příroda utrhne ze řetězu a živly se dají do pohybu, pak se musí mít živí tvorové na pozoru, aby nepřišli o život. Zemětřesení, obří mořské vlny, sopky chrlící lávu, tornáda a laviny znamenají většinou záhubu pro vše, co jim stojí v cestě. Pokud ovšem nejsme přímo ohroženi, upoutají nás takové scény natolik, že od nich jen stěží odvracíme zrak.
Svět zvířat je plný soubojů. Bojuje se při obraně území, při soupeření o samičku, při shánění potravy i při záchraně před hladovým predátorem. Zápasníci o velikosti několika centimetrů bojují stejně jako mnohasetkiloví obři. Bojuje se za pomoci kusadel, kopyt, rohů, paroží, pařátů, zubů i ocasů. Pokud se nejedná o lov kořisti, jen málokdy příroda dovolí, aby se soupeři výrazně zranili; na to má život příliš velkou cenu.
Mňau... tyhle čičinky jsou opravdové šelmy a vládci svých teritorií. Jaguár je největší americkou kočkovitou šelmou, tygři asijští samotáři a lvům se odnepaměti říká "králové zvířat". Ocelot žije v subtropickém pásmu amerického kontinentu a je výborný plavec, serval zase dokáže vyhrabat hlodavce z nory. Kočkovité šelmy mají mnoho společného... i s vaší Micinkou.
Původní obyvatelé amerického kontinentu se s nimi běžně setkávali, dávali si podle nich jména, zobrazovali je na svých totemech a považovali se za součást jejich říše. Těmi, bez nichž si severoamerickou přírodu nelze představit, jsou především vlk, orel, los, mustang či medvěd grizzly. Silou v čelistech jsou pověstní severoameričtí aligátoři, a když se vydáme k pobřežím oceánu, narazíme na mořské vydry či na rypouše.
Mezi zvířaty najdeme také pravé mistry v architektuře a designu. Zvířata si budují domy, přehrady, tunely i výškové stavby. Používají všechny dostupné suroviny, a když potřebný materiál není v dosahu, vyrobí si ho sami. Při shánění potravy se z nich stávají kapacity v řešení hlavolamů. a kde nestačí schopnosti jedince, připraví promyšlenou týmovou strategii.
Rozmnožování je nejdůležitější úlohou každého jedince. A protože k rozmnožování jsou nutní dva a konkurence je velká, je potřeba přesvědčit partnera - tedy většinou partnerku - o přednostech potenciálních nápadníků. Rituály námluv a rozmnožovací procesy jsou velmi pestré. Někdy nám připadají improvizátorsky neobratné, jindy připomínají taneční variace.
Roje, hejna, stáda, kolonie - říkáme jim různě podle toho, jaké označení se pro daný druh ujalo. Některé organizované skupiny mají přesně rozdělené role, jiné se shromažďují jen v době rozmnožování. Protože skupina budí pozornost predátorů, představuje život ve společenstvích jisté nebezpečí. Vždy ale zvyšuje šanci jednotlivců na přežití a celkově tak na zachování živočišného druhu.
Že zvířata koušou, je známá věc. Když dojde na kousání, bývá situace vážná. Kdo je v kousání nejnebezpečnější, kdo nejrychlejší a kdo nejsilnější? Jsou to hadi, krokodýli, nebo žraloci? Medvědi nebo lvi? Ať tak či tak, odpustíme si kousavé poznámky a podíváme se jim na zoubek.
Jsou jich miliony, jsou zpravidla malí a vyskytují se ve všech prostředích naší planety. Rozmanitost této živočišné třídy je neuvěřitelná, ale její zástupci mají společné znaky: článkované tělo, na hlavě pár tykadel a složených očí. Mohou a nemusí mít křídla, žijí často ve společenstvech nebo skupinách, protože jako jedinci jsou ve větším nebezpečí. Pro tělesnou podobu se za hmyz někdy považují i pavouci, podíváme se tedy i na ně!
Chování zvířat vedou instinkty a zkušenosti. Pokud se dostanou do situace, kdy se cítí ohrožená, musí umět ukázat svou sílu a použít ty nejlepší fyzické vlastnosti, aby přežila. Pak běda tomu, kdo si nedá pozor! Zvířata často útočí, aby si zajistila potravu, nebo proto, aby předešla útoku nepřítele, který se nedal zastrašit. Takový útok pak může být velmi nebezpečný pro vetřelce i napadeného!
Každý živý tvor, než se z něj stane obdivuhodný dospělý jedinec, musí se učit být správným zvířetem. Slůně se učí chovat jako sloni a červ zase jako červi. Někdy je to lehké, protože jsou kolem dospělí jedinci, aby pomohli, jindy je na to tvoreček úplně sám. Každý se musí naučit chovat tak, aby přežil. Kdyby se třeba malá gorila učila být tučňákem, nejspíš by měla pořád hlad, protože neumí plavat ani lovit ryby. Podívejme se, jak učení zvířatům jde.
Máte rádi moře? Nechte klidně plavky a potápěčské brýle ve skříni. Provedeme vás po mořském dně, oceánskou hlubinou i po skalách na pobřeží. Zblízka si prohlédneme obrovské velryby i malinké mořské koníky, budeme se vlnit s medúzami a zaťukáme na krunýř staletým želvám. Prostě nakoukneme pod modrou hladinu. Moře a oceány pokrývají skoro tři čtvrtiny zemského povrchu, to by bylo, abychom něco zajímavého neobjevili!
Hlavní události posledních dekád jsou charakterizovány zájmem médií. Byla, je a bude doba zásadních změn v politickém uspořádání světa. Lidstvo si mohlo na chvíli oddechnout od tíživého rozdělení na Západ a Východ, ale téměř vzápětí vypukly nové válečné konflikty, které bylo a je potřeba řešit. Prakticky všechny významné události se odehrály za přítomnosti médií. Mohli jsme vidět pád Berlínské zdi, válku na Balkáně i operaci Pouštní bouře, ekologickou katastrofu způsobenou ztroskotáním tankeru Exxon Valdez či smrt princezny Diany. Podívejme se na nejvýznamnější události a osobnosti, které sledovaly objektivy paparazziů a hledáčků kamer a dodnes ovlivňují dění kolem nás. 70. léta (10:05 min.), 80. léta (49:04 min.), 90. léta (64:16 min.), začátek 21. století (21:14 min.)
Každá doba je pro generace, které ji žijí, tou nejmodernější a nejúžasnější ve srovnání s tím, co víme o dobách minulých. Za posledních sto let dosáhlo lidstvo neuvěřitelných společenských změn a technologického pokroku. Lidé se dopouštějí krutostí proti jiným svého druhu, bojují s přírodními katastrofami a na celém světě se vyrovnávají s událostmi, jež se díky dnešním komunikačním technologiím osobně týkají každého jedince. Budoucnost ukáže, jak jsme schopni se poučit ze svědectví o své době.
Lidstvo stojí na prahu nového tisíciletí a ptá se, jaké bude. Není až tak těžké odhadnout nejbližší vývoj, neboť budoucí je vždy ovlivněno minulým. Je důležité znát zásadní události, které budou ovlivňovat vývoj ekonomie, politiky, společenské morálky, životního prostředí, nebo fascinující objevy techniky. Podívejme se na budoucnost, jež se rodí již dnes.
Zemi často označujeme jako "svou planetu". Ale nakolik patří skutečně nám - lidem? Planeta žije vlastním životem, jejž můžeme někdy sledovat. Sopky, zemětřesení, ledovce nebo měnící se krajina, to vše jsou projevy života naší Země. Ten ovlivňuje i slunenčí svit nebo vesmírná tělesa, jejichž kousky tu a tam proletí atmosférou a mohou změnit životní podmínky na stovky let.
Lidé a příroda - fenomény, jejichž existence je navždy propojena. Lidstvo si dobře uvědomuje, že by bez přírody existovat nemohlo, přesto se někdy dopouští chyb, jež mají na přírodu tragicky trvalý dopad. Nejsou to jen změny kvality ovzduší v důsledku průmyslové aktivity. Nedozírné důsledky mohou mít změny říčních koryt, manipulace se zvířecími a rostlinnými druhy, průmyslový rybolov, šíření epidemií či kácení pralesů a monokulturní zemědělství.
Navštivme stvoření, jejichž domovem je modré nebe a bílá oblaka. Z výšky, pohledem téměř božským, shlédněme k vrcholkům hor i do údolí. Pozapomeňme na skutečnost, že člověk nemá křídla. Budeme stoupat, kroužit, plachtit.
Zajímá vás, jak mohou znamení zvěrokruhu ovlivnit naše životy? Jde skutečně o jejich vliv, nebo jen o staletími potvrzené společné vlastnosti pro osoby narozené v daném období? Seznámíte se se znameními a prozkoumáme, zda jsou Lvi skutečně odvážní, Býci žárliví či Skopci dobrodružní.
Člověk obléká každou část těla. Střídmě, tradičně, tendenčně nebo extravagantně. Inspiruje se přírodou, uměním i vědou. Vymyslel pravidla pro styl oblékání do společnosti, na sport, na práci i do ložnice. Vymyslel doplňky, účesy, tetování. Odívání má historii dlouhou, jako je lidstvo samo. A kam směřuje? Kdo ví?
Každý se občas cítí nemocný, každému občas něco schází nebo přebývá. v takových chvílích jsme si zvykli sahat po přípravcích zvaných léčiva, protože působí rychle a účinně. Je to ale přirozené? Ne nadarmo se říká, že smích prodlužuje život, také je prokázáno, že na lidské zdraví mají pozitivní účinek barvy. Dávno jsou známé léčivé rostliny, homeopatie, či zvířecí terapie, stále populárnější je jóga, filozofie feng-šuej a systém čchi-kung.
Člověk je obdařen smyslem pro krásno, a proto se snaží vše, co vytváří k svému užitku, povznést nad pouhou účelnost. Snad nejvýrazněji lze tuto snahu pozorovat v architektuře. Bez ohledu na kontinent, rasu či národ lidé své stavby povyšují nad pouhé "místo, kam nefouká a neprší". Po celém světě můžeme spatřit monumentální architektonické pomníky rozličných národů, kultur a vyznání, ať už jde o památky v uzbeckém Samakandu, mexickém Palenque nebo o římský Pantheon, libyjské město Leptis Magna či neuvěřitelné stavby z hliněných cihel v Mali.
Sotva se jeden dostane na svět, pořád aby se učil a učil a učil. Nejen že nevypadá jako máma táta, ale skoro nic se mu nedaří a všechno je hrozně těžké. Tedy až do chvíle, kdy se to po nepočítaných pokusech konečně poprvé podaří. A pak už skoro pokaždé. Není snadné být mláďaty, ale je to krásné. A příroda jim pomůže stát se tím, čím se stát mají.
Tentokrát nahlédneme do oblasti kultury a umění. Pootevřeme dveře komnat některých uměleckých stylů, jako jsou minimalismus nebo existencialismus, a prozkoumáme, které další stránky moderního lidského života jsou ovlivněny kulturou a stylem, ať už jde o architekturu mrakodrapů, automobilový design nebo kostýmy brazilských karnevalů. Pootevřeme také bránu kulturní budoucnosti a zjistíme, čím nás tak fascinuje science-fiction, jak se pouliční umění prolíná do kulturního středního proudu a kam posouvá kulturu postmodernismus.
Věděli jste, že kroupy mohou obsahovat malé organismy nasáté tornádem? Tento díl vám představí neuvěřitelná fakta, překvapující odhalení a úsměvné souvislosti. Kaleidoskop světových "nej" je opravdu pestrý: najdete tu historii map a mechanických hodin, rychlostní rekordy živé přírody i lidských strojů, nejdražší houby a mnoho dalších střípků a perliček. V dokumentu jsou zařazeny unikátní záběry z archivu BBC, uvolněné výhradně pro použití v sérii Úžasná planeta. Z důvodu zachování autenticity byl záznam ponechán v původní obrazové kvalitě.
Závislost moderního člověka na vědě a technice už začíná být únavná. Podvědomě tušíme, že by nám civilizace, které označujeme jako "primitivní", mohly poskytnout inspiraci k přirozenějšímu životu. Žít ve skromnosti a v souladu s přírodou se můžeme učit od novozélandských Maorů, mongolských Nomádů i kmenů žijících v papuánské buši. Seznamte se s jejich tradičním životem, který se během staletí změnil jen velmi málo, protože k tomu nebyl žádný důvod.
Lidé se po celou svou historii snaží rozluštit zákony přírody, pozorují a vyvozují souvislosti. Všimli si, že u různých zvířat jsou dominantní různé vlastnosti, a usoudili, že stvořitel světa předurčil každého tvora k jiným úkolům. Tato víra vedla k uctívání a k využívání zvířat i v obřadech spojujících člověka s bytostmi a silami duchovního světa. A tak si lidé při rituálech nasazují různé části zvířecích těl, vyřezávají totemy, vyrábějí šperky ve tvaru zvířat, a dokonce vkládají jejich části do hrobů svých mrtvých, aby je síla zvířat provázela a chránila na jejich poslední cestě. < Zobrazit méně