Těžká autonehoda znemožnila nestorce českého divadla mít vytoužené dítě. Dokázala se vyrovnat s tím, že v této oblasti jí osud nepřál a prožila život naplno. "Mám od života spoustu darů a za ty jsem musela něco obětovat," říká Luba Skořepová. K darům patří její herecký talent i nadprůměrné zdraví a vitalita, stejně jako štěstí, které jí umožnilo dostat se do Prahy na konzervatoř. Měla šanci dostat se do světa velkých hvězd a dokonce jim stát po boku na prknech Národního divadla. Jejími partnery na jevišti byli třeba Zdeněk Štěpánek, Ladislav Pešek, Karel Höger a další, na které s velkou láskou a úctou dodnes vzpomíná. Díky divadlu se i zamilovala a posléze vdala. Svého budoucího manžela herce a loutkáře Josefa Pehra potkala v krutých letech okupace, aby se pak po osvobození vzali. Bylo jí pouhých 23 let. Ač byla Luba o mnoho temperamentnější než Josef, měli řadu důležitých věcích společných. Třeba lásku k dětem, v tom si notovali. Luba se těšila na děti vlastně odjakživa. Měla vysněno, že bude mít spoustu dětí a dokonce vybráno i několik jmen v kalendáři. Podobného ražení byl i Josef, který děti miloval, pro děti také hrál loutkové divadlo, ke kterému se Luba velmi ráda přidala. Jednoho dne však jela na vystoupení s kolegy z Národního divadla a cestou se stala nehoda. Náklaďák, který herce převážel, havaroval. Většina herců, kteří v něm jeli, skončila velmi špatně. Také Luba utrpěla zranění, následkem kterého později nemohla otěhotnět. Lékaři jí nebyli schopni říct, proč (a hlavně že) nemůže přijít do jiného stavu a posílali ji na všemožné bolestivé operace. Teprve po řadě velmi nepříjemných zákroků, z nich Luba vynutila přiznání, že skutečně s největší pravděpodobností své vytoužené dítě nikdy nebude mít. Byla to pro ni obrovská rána. A tento strašný smutek zahán