Prapodivné cesty rock'n'rollu k nám. Význam zahraničních rozhlasových stanic (zejména Rádia Luxembourg). Chápání pojmu rock'n'roll u nás. Americké vzory: E.Presley, Little Richard, Ch. Berry, B. Holly, B.Haley. Rock'n'rollový tanec. První průsery (Praha - Mánes, odsouzení pásků za tancování rock'n'rollu). První vlaštovky: Akord club (J.Šlitr a J.Suchý), Samuels Band (Chrastina, Kaplan), EP Hi - Fi (Sedláček), FAPS (Brabec), Paralax (P.Bobek), Komety. Kdo byl Binny Laney. Lze zpívat rock'n'roll česky? „Big beat“ místo „rock'n'rollu“. Kdo je praotcem čs. bigbítu.
Pokračuje přehled čs. rock'n'rollových skupin: Sputnici (spojení rocku a divadla), Big Beat Kvintet (P.Janda), Crazy Boys (M.Volek). Vznik nejdůležitější kapely tohoto období - sk. Olympic. Vstup Olympicu na podium divadla Semafor s pásmem „Ondráš podotýká“. Díky velkému ohlasu pásma vzniklo jakési „zoficiálnění“ bigbítu. Film M.Formana „Konkurs“.
Vysvětlení proč se u nás zakořenilo slovo „bigbít“. Rock'n'rollová cesta P.Sedláčka. První rebelové mezi rockandrollery - sk. Hells Devils (rozmlácené sály, vizuální prezentace - první „managering“). Článek „Rudí Beatles z Prahy“. Zákaz a rozpad Hells Devils. Skupina Crystal, známá z „Konkursu“. TV film „Lichá středa“ o rock'n'rollovém koncertu v klubu Olympik. Brněnské Synkopy 61 a jejich vzor Beach Boys. Kdo je praotcem čs. bigbítu.
Další rockové skupiny: Crossfire, VOJ (skupina která vznikla za působení rockerů v zákl. vojenské službě). Skupina Karkulka, její „Proces s bigbeatovým králem“, spojení s dvojicí Š + G, a objevení mladého P.Kalandry. Vznik nejdůležitější rockové scény té doby - Klubu Olympik (M.Šimek). Kdo je praotec čs. bigbítu. Nasávání nového svěžího větru z Anglie - The Beatles. Redukce počtu členů sk. Olympic na tehdejší běžný standart u beatové kapely (vyhazovy zpěváků, kteří vystupovali v pásmu Ondráš podotýká). Rock'n 'rollový král M.Volek.
Slovenští Beatmen - lepší než Olympic? Jejich jasná orientace na The Beatles. Film „Nylonový mesiac“. Nová Ursinyho skupina - The Soulmen. Kdo byl D.Ursiny. Nástup Beatles na scénu - totální zvrat v hudbě. Beatlemánie u nás a konec rock'n'rollu. Naši a Beatles. K.Gott a jeho bigbeatové doteky. Kdo je praotcem čs. bigbítu.
Počátky 60. let byly na Slovensku v bigbítovém světě poměrně skromné. Velkou výhodou byla blízkost Vídně, odkud pronikaly do Bratislavy gramofonové desky. O atmosféře 60. let hovoří P. Lipa, K. Peteraj, J. Lehotský a jiní. Představení Lasici a Satinského Bumerang. Setkávání na bratislavském Korze, v bratislavském vysokoškolském V-klubu. Skupina Buttons a inspirace Rolling Stones, skupina Gentlemen a J. Lehotský. Hudební začátky M. Žbirky v rodinném kruhu a kapela Modus.
Nejen v Praze se hrál bigbít, také v četných moravských městech, v Brně to byla skupina Rocky Eagles, v Přerově se setkali v jedné skupině pod názvem Synkopa Pavel Novák a Jaroslav Wykrent. Karel Černoch po různých peripetiích zakotvil v Juventusu, aby s ním vytvořil nesmrtelné hity jako např. Nářek převozníka a Zrcadlo. Pavel Černocký vypráví o svém působení ve skupině Donald a František R. Čech o tom, jak odešel z Olympiku rovnou do USA. A na závěr nás čekají - Kučerovci.
Zlatá éra rocku 60. let byla u nás spjatá také se skupinou Matadors. V tomto dílu vyprávějí o peripetiích ve vývoji skupiny takřka všichni, kdo se v ní vystřídali jako muzikanti i zpěváci. Svou pěveckou dráhu v ní začínali Vladimír Mišík a Viktor Sodoma, oba také o svém působení v kapele, ale i před i po ní, vyprávějí. Po invazi v srpnu 1968 skončilo jádro skupiny v emigraci, muzikanti účinkovali několik let v muzikálu Hair.
Bigbít v době před a po sovětské invazi a v začátcích normalizace. První profesionální skupina Mefisto a K. Svoboda, který vypráví, jak se dostal ke skládání písniček. Samuels a Pete Kaplan. Olympic, pobyt v Paříži a invaze 1968, zvažování emigrace. Rozchody a příchody, odchod P. Chrastiny, J. A. Pacáka, L. Kleina, J. Korn a jeho spolupráce s Olympikem. Crystal a Crystalky.
První žebříček populárních písní u nás poskytoval rozhlasový pořad Dvanáct na houpačce, o něm i o svých poslechových diskotékách vypráví J. Černý. Flamengo, George and Beatovens, Cardinals, Rebels. Ke konci 60. let působila u nás řada beatových kapel, které už nejen kopírovaly zahraniční vzory, ale ve své většině se opíraly o původní tvorbu. Já budu chodit po špičkách, Klaunova zpověď, Náhrobní kámen a Petr Novák. Poprava blond holky a Paní v černém Karla Kahovce. LP deska Šípková Růženka a Jiří Korn. Vyprávění zmíněných, ale i I. Plicky, Z. Juračky, L. Semelky, manažera F. Janečka a mnoha dalších. A ukázky dobových archivů a nadčasových hitů v desátém pokračování historie českého bigbítu.
Na začátku se hrál bigbít na domácky upravených hudebních nástrojích, později se československá výroba kytar mohla chlubit i vývozem do Anglie. Historický exkurz do dob, kdy se kytary elektrizovaly svépomocí, baskytary vznikaly z upravených kytar, klávesy Ionica znamenaly zázrak z NDR a kdy magnetofon Sonet duo poskytl záznam pro nahrávky, z nichž se muzikanti, vesměs neznalí not, učili písničky. Vypráví a předvádí P. Kaplan, P. Janda, K. Kahovec, R. Hladík (kytara), P. Chrastina a V. Kulhánek (baskytara), J. A. Pacák (bicí), K. Svoboda (klávesy) a mnoho dalších.
Konec šedesátých a začátek sedmdesátých let na Slovensku znamenal příklon k blues, jak o tom vypráví P. Lipa, a především vznikly skupiny Prúdy a Collegium musicum. P. Hammel hledal inspiraci v interpretech, jako byli Donovan nebo Dylan, s jeho skupinou Prúdy spolupracovali přední textaři K. Peteraj a B. Filan. Po rozchodu s kapelou Prúdy si M. Varga založil Collegium musicum, jeho Konvergencie patří ke klasice slovenské rockové hudby. Kromě rozhovorů se jmenovanými se dočkáme řady archivů i úryvků nezapomenutelných skladeb.
V polovině šedesátých let vznikla skupina Hipps bratří Jana a Petra Spálených, ta se posléze přejmenovala na Apollobeat. New club - prostor, kde se v Praze scházeli rockoví muzikanti a jejich přátelé - zkušebna, sklad nástrojů i hospůdka či místo k jamování. Michal Prokop a jeho hudební putování od inspirace soulem k albu Město Er a spolupráci s básníkem J. Kainarem. Olda Říha a českobudějovičtí Sinners. Olomoucká kapela Bluesmen, účinkování jejich členů v muzikálu Hair v Mnichově a jejich nucený normalizační návrat. A samozřejmě mnoho archivů a hudebních ukázek.
Dokument z cyklu o historii československé rockové hudby mapuje tentokrát dění v "bigbítovém" Brnu a "soulové" Ostravě let 1964-71. Průvodcem pořadu a komentátorem dějinného chodu jsou sami hudebníci a další účastníci historických událostí. Pořad je určen všem příznivcům populární hudby, od pamnětníků, kteří se od 2. poloviny 50. let seznamovali s rokenrolem až k těm nejmladším, kteří si teprve začínají uvědomovat kořeny soudobé rockové a populární hudby. Dokument připravili režisér Zdeněk Suchý, odborný poradce Aleš Opekar a střihač Vladimír Barák. Archivní materiály zpracovával Petr Hrabalik a produkci zajišťoval Alexej Guha.
V letech 1967-1968 se konaly v pražské Lucerně první dva československé beatové festivaly. Byly příležitostí k setkání a srovnávání kapel. Největším překvapením byl ale zahraniční host, skupina The Nice. Na začátku normalizace ještě u nás mohla vystupovat i americká skupina Beach Boys, o její návštěvě vypráví P. Sís. Na konci 60. let k nám z USA pronikalo hnutí dětí květin, neboli hippies, které bylo pro hudebníky inspirací především ve vzhledu. A co oblíbené spojení sex, drogy a rokenrol? V našich podmínkách se určitě nejednalo o nějaké zneužívání drog, které naštěstí nebyly k sehnání. O tom i o ostatním vyprávějí pamětníci - P. Bobek, T. Black, E. Šedivý, M. Rottrová, V. Mišík, K. Gott a mnoho jiných.
Radim Hladík a Vladimír Mišík vyprávějí o vzniku kapely Blue Effect i o výměně zpěváka a příchodu Leška Semelky. Primitives Group hráli tzv. psychedelic sound - převzaté skladby Doors nebo Zappových Mothers Of Invention, ale poprvé se v jejich podání objevila i velkolepá pódiová show, "ohníčky", masky, nezvyklé rekvizity a koncerty - hapenningy. Plastic People Of The Universe - Mejla Hlavsa, inspirace (Velvet) undergroundem a původní tvorba. Manažer Kratochvíl, přehrávky a agentura PKS, dřevorubci v Humpolci a taneční čaje. Aktuál a Milan Knížák. Hovoří členové kapel, Magor Jirous i dochované archívy.
První polovina 70. let byla pro beatové kapely pohromou. Skupiny s anglickými názvy se přejmenovávaly, možnost veřejně hrát minimalizovala. Muzikanti, aby se uživili, odcházeli do doprovodných kapel zpěváků a do velkých orchestrů, kdo neprošel rekvalifikacemi, nehrál. A přesto pokračoval živý bigbít - našel si své místo na vesnických tancovačkách. Jak těžké bylo sehnat zahraniční album oblíbené anglické, nebo americké kapely? V prodeji nebyly a neoficiální burzy byly rozháněny policií. Kupodivu se režim tehdy ještě nezabýval folkovými zpěváky, kteří měli možnost vyjadřovat se svou hudbou svobodně. Vyprávějí V. Třešňák, J. Hutka, V. Merta a řada dalších. Propojení bigbítu a folku i jazzu se dařilo ve volném hudebním sdružení Čundrgrunt.
70. léta znamenala ve vývoji rockové hudby u nás mimo jiné příklon k jazzu. Fúze dostala název jazzrock. A nebylo to jen alibi pro schvalovatele, přichýlení se k hudbě bez zpěvu, bez textu, a tudíž bez hrozby cenzurních zásahů, byla to i vnitřní potřeba muzikantů tvořit něco jiného, inovovat možnosti svého žánru. Energit, Impuls, Jazz Q, řada vynikajících kapel i instrumentalistů měla možnost hrát svobodně hudbu podle své volby. Nejen o tom hovoří ve 20. dílu cyklu R. Hladík, J. Stivín, E. Viklický, M. Kratochvíl, L. Andršt, F. Frešo, M. Kocáb, D. Fikejz i jiní.
Vliv jazzu a jeho fúze se zakazovaným rockem v 70. letech. Vznik skupiny Jazz Q a její vývojové peripetie v interpretaci J. Stivína a M. Kratochvíla, spolupráce s britskou zpěvačkou J. Duggan. Jazz, který byl "státem povolen", v podobě jazzrocku plnil pražskou Lucernu. Důležitá byla role nově vzniklé organizace Jazzová sekce, která vydávala časopis i jiné tiskoviny, a také pořádala Pražské jazzové dny. Vznikaly oficiální nahrávky z vystoupení kapel. Velký jazzový orchestr Pražský Big Band M. Svobody do sebe vstřebal řadu rockových muzikantů. M. Kocáb a jeho jazzové počátky, Pražský výběr v rytmu jazzrocku. Folkrocková skupina Marsyas a její vývoj od tria Z. Michnová - O. Petr - P. Kalandra přes různé výměny zpěváků a instrumentalistů až do začátku 80. let. A atmosféra doby v písních Barvám, Podívám se zblízka a mnoha dalších.
22. díl cyklu se soustřeďuje na dění v Praze 70. let a zachycuje místa setkávání, hospůdky a hudební líhně. Špejchar - legendární restaurace na Letné, kam chodil V. Mišík a mnozí jiní. Mišíkova nová skupina Etc - fúze jazzu a rocku, vliv folku, výběr textařů - básníků, vznik a vývoj kapely až po zákaz. Pražská čtvrť Hanspaulka a Houtyš, hospůdka, kde jamovali nejen místní muzikanti. I. Hlas, kapely Navi Papaya, Žízeň a další. Kdo objevil na Hanspaulce blues? Projížďka čtvrtí s komentářem R. Tesaříka. P. Introvič a Bluesberry. O. Hejma a jeho začátky s bigbítem. Yo Yo band. A řada nesmrtelných hitů - Variace na renesanční téma, Proč ta růže uvadá, Stříhali dohola malého chlapečka, Miláčku, vrať se, Bláznova ukolébavka, Dobrejtro, blues... a Malagelo.
V druhé půli 70. let se rockové kapely buď rozpadly, nebo stěží přežívaly. Olympic po odchodu J. Korna hledal svoji cestu. F. R. Čech se svou kapelou po období tzv. "žvýkačkové hudby" angažoval zpěváka J.Schelingera a nastartoval éru, v níž se slovy F. R. Čecha svářeli Zappa s Black Sabbath, do zpěvákovy smrti (ale ani po ní) však nepřekročili slávu Holubího domu. Hard rock a Katapult, vítězná kapela Zlatého slavíka 1979. V. Neckář a skupina Bacily, O. Petřina a velké rockové projekty. Obnovený Framus Five M. Prokopa. Slavný návrat Olympicu na výsluní s koncepčními alby Prázdniny na zemi, Ulice a Laboratoř. A dodnes populární hity Až, Osmý den, Jasná zpráva...
Historii skupiny Blue Effect koncem 70. a začátkem 80. let komentuje R. Hladík, členové kapely, i její zpěváci a klávesisté L. Semelka a O. Veselý. Přestupy hudebníků a "federální kapela" M. Efekt s O. Veselým a F. Frešem. Semelkovy odskoky na Bratislavskou lyru a k popu. Založení skupiny Bohemia s mladým kytaristou M. Pavlíčkem. Polské hudební vazby, koncerty zahraničních kapel a polská skupina SBB. Brněnská scéna - O. Veselý a jeho hudební cesta od Synkop přes Blue Effect zpět k Synkopám. Snahy o zajímavou pódiovou prezentaci v kombinaci s filmem, výtvarným uměním, směřování k art rocku a inspirace Pink Floyd, Genesis atd. Obnovený nástup kapely Progress 2 (původně Progress Organization) pod taktovkou Z. Kluky a P. Váně, alba Mauglí a Dialog s vesmírem. Hovoří zmínění a také J. Rejžek, J. Hutka, P. Vrba, H. Žalčík, V. Vlasák a další.
Přelom sedmdesátých a osmdesátých let znamenal prorůstání bigbítu do popu o obráceně. M. Rottrová se skupinou, Petr Novák a jeho skupina, J. Spálený. Objevila se živelná J. Kratochvílová, která záhy emigrovala, P. Janů a její doprovodné skupiny. Prezentace rocku v televizi byla sporadická, ojediněle v cyklech Studio M a Hitšaráda. Na Slovensku byla situace k rocku příznivější, pokračoval P. Hammel a M. Varga a objevily se nové skupiny - např. Fermáta. Z Modusu se vyčlenil M. Žbirka a v roce 1982 porazil v oblíbenosti K. Gotta a stal se Zlatým slavíkem.
Návrat Plastiků z Humpolce do Prahy. Společný koncert PPU a Aktualu. Pod vedením I.Jirouse cesta Plastic People do undergroundu. P.Wilson. Období velvetovské a posléze bondyovské. Masakr mániček v Čs. Budějovicích. Zmínka o 1.festivalu II.kultury. Natáčení prvního „alba“ na hradě Houska. Pak už jen hraní na soukromých akcích.
Pokračování kapitoly z historie undergroundu u nás. Vznikaly tak zvané festivaly druhé kultury, což byly koncerty Plastiků, DG 307, Umělé hmoty a jiných kapel a jednotlivců pro uzavřenou společnost v Postupicích, Bojanovicích a na Hrádečku. Kriminalizace muzikantů, snaha postihovat je za texty skladeb, se míjela s realitou, vulgarismy byly minimální a účelné, žádné protistátní verše se nekonaly. Přesto komunistická moc vyvolala proces s Plastiky. Nastalo spojení s V. Havlem a intelektuální disidentskou obcí, s Chartou 77. V závěru 70. let Plastici sice dále zkoušeli, ale téměř nekoncertovali. Koncert v roce 1981 ke 30. narozeninám Mejly Hlavsy v Kerharticích byl na dlouhý čas jejich posledním veřejným vystoupením.
Vznik alternativní scény počátkem 70.let - aktivity M.Čuříka. První alternativní soubory: Stehlík, Extempore, Elektrobus, Expanze (krátké historie jejich působení). Souboj o zvuk. Další alternativní kapely - F.O.K. (průnik trampů do alternativy), Kilhets (zvukové experimenty). Srovnání undergroundu a alternativní scény (pro androše vzor Velveti, pro alternativce Zappa) a chladné vztahy mezi oběma komunitami. Zappa o mnoho let později v Praze. Prostředí domečku Jazzové sekce, její představitelé a aktivity. Pražské jazzové dny jako nejvýznamější rockový a jazzový fenomén 70.let.
Jazzová sekce pokračuje v PJD (scény: Lucerna, Folimanka, U Zábranských). Stručné povídání o sk. Žabí hlen a experimentech na PJD. Švehlík jako největší konkurence Extempore. Bydlení v komunitě na Malechově. Sk. Extempore a její další pořady (v jednom z nich se objevují i punkové skladby). Jazzová sekce kontra Sekce mladé hudby. Různé zahraniční kulturní vlivy na JS a její kontakty s hnutím Rock In Opposition (koncerty Art Bears, Art Zoyd a This Heat u nás). Body alternativní kultury. Odbočka k rockery opovrhovanému fenoménu 2.pol. 70.let - diskotékám. Konzum kontra alternativní kultura. S čím přijde nová generace?
Konec sedmdesátých let a začátek osmdesátých byl ve znamení punku, který k nám pomalu pronikal z Británie. Kapely jako Sex Pistols a Damned inspirovaly svou přímočarostí a syrovostí hudby. První punkové soubory se prezentovaly na Pražských jazzových dnech i v klubech - Zikkurat s V. Čokem, Energie G, Garáž s I. Pospíšilem, Hlavy 2000 - kapela z Havířova. Oproti "máničkám" vyznávali mladí muzikanti krátký vlas. Další punkové skupiny - Kečup, Suchý mozky, A-64 a teplická FPB. A první náznaky "nové vlny".
Nástup nové vlny u nás byl mimo jiné způsoben reakcí kvalitních muzikantů na jednoduchý punkcrock, jak tvrdí publicisté a hudební organizátoři. Protože u nás nebyla v době normalizace možnost poznat britské kapely, neznalost jejich vizuální prezentace poznamenala vlastní specifickou českou podobu nové vlny, jak hudební tak scénickou. Doloženo archivními, většinou vlastními amatérskými záznamy skupin. Vyprávějí a hrají členové kapel Jasná Páka, Dvouletá Fáma, Letadlo a Precedens a řada publicistů, kritiků, organizátorů koncertů.
Pokračování nové vlny a navzájem odlišné styly českých kapel. Skupiny OK Band, Abraxas (a její předchůdce Abraam z poloviny 70. let), druhé období Expanze, Heval s Janou Kratochvílovou a Pražský výběr.
Ukončení činnosti Pražského výběru zákazem, udělení zákazu činnosti i Vladimíru Mišíkovi. Článek „Nová vlna se starým obsahem“ v časopisu Tribuna. Následné přejmenování některých skupin: Letadlo → Jižní pól, Jasná Páka → Hudba Praha. Kdo byl a jak si hudebníci představovali autora článku Jana Krýzla. Kompletní výměna redakce časopisu Melodie a jeho přeorientování na hudbu východního bloku. Skupiny hrající tzv. jižanský rock: Žlutý pes (kvůli článku v Tribuně přejmenovaná na Hudebně zábavná skupina Ondřeje Hejmy) a Pumpa. Bluesové skupiny ASPM a Blues Band.
Nově vzniklé skupiny po zákazech činnosti. Film Hudba 85 a v něm představené skupiny: OZW, Garáž, Dybbuk, Krásné nové stroje, Nahoru po schodišti dolů band, Máma Bubo. Koncerty Nico v říjnu 1985 v hospodském sále v Brně-Kníničkách a v kulturním domě na pražském Opatově.
Alternativní rocková scéna na Moravě: Valašské Meziříčí (Slepé střevo, Happyend, Mňága a Žďorp, Betula Pendula, Ciment, festival Valašský špalíček), Ostravsko (Třírychlostní Pepíček, Masomlejn, Buty, Matyáš Gali) a Brno (Odvážní bobříci, Ještě jsme se nedohodli, Nucleus, Pro pocit jistoty, festival Valná hromada, Z kopce, Iva Bittová, E, Dunaj).
Nahrávání koncertů a rozšiřování těchto pirátských nahrávek (např. Petr Cibulka). Rock na českém venkově: letní festivaly, soutěžní přehlídky (např. Rock Vysočina), tzv. mrtvé kraje s minimem rocku, skupiny Atomová mihule, Znouzectnost, Oceán, Oi Oi Hubert Macháně. Teplická scéna: Už jsme doma, Šanov, Aku Aku, Laura a její tygři. Fenomén videoklipů, propojení hudby a vizuálních zážitků (společné show Laury a jejich tygrů a Baletní jednotky Křeč).
Historie skupiny C&K Vocal, odchod Luboše Pospíšila a založení vlastní skupiny 5P. Michal Prokop a obnovení Framus 5. Vliv reggae a africké hudby v Československu: Babalet a Yo Yo Band.
Reggae v rocku, skupina Dr. Max. Žánrová rozmanitost československého rocku v 80. letech 20. století, nástup tzv. nového popu (Žentour, Bossanova, ZOO, Lucie, Tango). Soupeření Hudby Praha a Vítkova kvarteta. Skupiny Krausberry, Vltava, Ženy, Panika. Přehlídky Vokalíza, obnovené Beatsalóny, Rockový maratón. Skupina Moped, spolupráce Zuzany Michnové s Michalem Pavlíčkem, obnovení Pražského výběru v roce 1986 (tehdy pouze Výběru), Pavlíčkovo Stromboli.
Povolení činnosti Vladimíru Mišíkovi a obnovení Etc... Slovenská hudba 80. let: Dežo Ursiny (+ Provisorium a Burčiak), Demikát, Banket, skupiny tzv. nového popu (poprocku) Elán, Vašo Patejdl, Limit, Midi a Vidiek (s vlivem nové vlny). Hardrocková až heavymetalová Tublatanka.
Přehlídky Rockfest pořádané Socialistickým svazem mládeže v pražském Paláci kultury od roku 1986, vystoupení i některých nezávislých skupin, názory hudebníků (např. Laura a její tygři, Bez ladu a skladu, E, Oceán, Oliver, Panika, Visací zámek aj.) a publicistů na Rockfest. Přesun metalové scény do Sportovní haly, koncerty před 15tisícovým publikem. České heavy metalové skupiny: Arakain, Citron, Vitacit, Motorband, black metalový Törr, satanistický Root.
Industriální skupiny Paprsky inženýra Garina a Střední Evropa. Počátek českého rapu – Manželé. Rozvoj punku a hardcoru, skupiny Plexis, Hrdinové nové fronty, Visací zámek, Egypt, Michael's Uncle, Radegast, Našrot, Debustrol, Insania. Underground 80. let: Orchestr Bissext, Jim Čert, Posádková hudba Marného Slávy, MCH Band, Psí vojáci, rozpad The Plastic People of the Universe, Hlavsova Půlnoc. Dále novovlná kapela Precedens, zákaz Jazzové sekce v roce 1984 a odsouzení jejích pěti členů v roce 1987 za nedovolené podnikání.
Vystoupení zahraničních skupin v Československu ve druhé polovině 80. let 20. století: Depeche Mode, Duran Duran a UB40 v Praze, mírový koncert za Olofa Palmeho v Plzni – Die Toten Hosen a Stromboli s Michalem Davidem. Ostravský festival Folkový kolotoč a noví písničkáři – tzv. II. generace českého folku: Jaromír Nohavica, Karel Plíhal, Pavel Dobeš, Slávek Janoušek. Další festivaly (Lipnice, Frýdštejn, aj. s kritikou režimu). Experimentální interpreti na pomezí žánrů: Jablkoň, Oldřich Janota, Dagmar Andrtová-Voňková, Nerez, Václav Koubek. Koncert pro Arménii 14. ledna 1989 zorganizovaný samotnými umělci. Společenský vývoj v roce 1989, kritika režimu Michaelem Kocábem na Děčínské kotvě 1988, Joan Baez na Bratislavské lyře 1989 podporující Chartu 77, Petra Cibulku, Václava Havla a Ivan Hoffmana. Vystoupení Vladimíra Mišíka na Letné (listopad 1989) a Karla Kryla (prosinec 1989).
