V prvním díle, nazvaném Stopa, to je bývalý francouzský galejník Eugéne Francois Vidocq, který se dal do služeb policie a později založil i za účasti svých bývalých zločineckých kolegů pověstnou Brigade de Sureté. Skupina v čele s Vidocqem vyřešila četné kriminalistické případy a přispěla k očištění Paříže od zločinců...
Ve druhém dílu se setkáme s další skutečnou postavou, kterou je Marie Lafargeová, obžalovaná z vraždy svého manžela. Marie byla krutě zklamána, když si vzala francouzského továrníka a majitele zámku Lafargea. Od začátku se štítila jak manžela, tak zámku plného krys. Později se zdálo, že si zvyká, ale od té chvíle manžel chřadl. V té době se na zámku objevil arzen na hubení krys a všechno nasvědčovalo tomu, že se jed ocitá v útrobách pána domu. Když Lafarge zemřel, v úmrtním listu nebyla ani zmínka na arzenové podezření.
K zápasu zákona se zločinem jedinečným způsobem přispěl ušlápnutý písař pařížské prefektury Alphonse Bertillon. V roce 1887, sotva čtyři měsíce po jeho nástupu do služeb francouzské policie, se ukázalo, že historie udělala dobře promyšlený tah, přivedla-li právě jeho do zaprášeného kouta honosné pařížské prefektury. Bertillon totiž došel k přesvědčení, že míry - např. výšky, délky a obvody hlavy, délky paží a prstů u nohou - mohou sice být u různých lidí stejné, nikdy však čtyři nebo pět rozměrů zároveň. Aplikoval antropologii do zastaralých a neúčinných kartoték zločinců a prosadil metodu jedenácti určujících znaků a rozměrů lidského těla.
Daktyloskopie je slovo převzaté z řečtiny a jedná se o nauku o otiscích prstů, která je založena na individuální rozdílnosti obrazců papilárních linií na konečcích prstů, a také o metodu zjišťování totožnosti osob. Ve čtvrtém příběhu volného cyklu se dostaneme do Spojených států amerických, kde v Severní Dakotě roku 1912 rozřeší seržant Faurot, jeden z největších průkopníků daktyloskopie, pomocí této metody zdánlivě neřešitelný případ.
Pátý příběh volného cyklu detektivních příběhů se jmenuje Střela a už tento titul jistě nenechá nikoho na pochybách, že se seznámíme s oborem zvaným soudní balistika. Ocitneme se v jižní Anglii v roce 1928. Majitelka panství Tereza Ryanová si vzala dobrodruha, který postupně prohýřil veškerý majetek. A když už nebyly peníze, žena pro něho přestala být přitažlivá. Jednoho dne byl Ryan nalezen zastřelený. Podezření padlo samozřejmě na manželku a také na komorníka a pytláka. K zjištění pachatele přispěla balistická expertíza, jíž se ujal její objevitel, puškař Robert Chuchill.
Volný cyklus o kriminalistice pokračuje šestým příběhem a zavede nás do Rakousko - Uherska v roce 1902. Poblíž Českého Krumlova zmizely tři děti. Případ vyvolal velký rozruch a pátrání se ujali dva inspektoři. Smyčka se nakonec začala stahovat kolem truhlářského tovaryše Klementa. Byl již jednou souzen pro podezření z vražd dětí. Soud však neměl dostatečné důkazy, a proto byl Klement tehdy osvobozen... Nyní k odhalení pachatele přispěje metoda rozlišení zvířecí a lidské krve, jejímž autorem byl mladý berlínský biochemik.
Sedmý díl příběhů z volného cyklu má téma velmi atraktivní: slavné vraždy ve vaně, které se udály v Anglii. Novomanželé Smithovi se ubytovali v penzionu, aby zde prožili líbánky. Zakrátko nalezne pan Smith svou ženu mrtvou ve vaně. Podle lékaře se utopila. Majitelka penzionu a její přítelkyně po čase při probírání novinek a drbů přijdou na to, že smrt této mladé ženy je nápadně podobná jiné smrti ve vaně, která se stala před několika lety. Obrátí se na Scotland Yard a rozběhne se pátrání...
V Německu třicátých let docházelo v Braunschweigu a v jeho okolí k záhadným atentátům na vlaky, později k loupežným přepadením. Podle svědků se policie domnívala, že pachatelé jsou dva. V městských lázních byl jednoho dne přistižen při krádeži místní pojišťovací úředník Opitz. Z bezvýznamné kriminální epizody se začal rodit velký případ, na kterém postupně pracovali nejrůznější odborníci přírodovědných, technických i jiných směrů.
