Milena je jako úspěšná filmová střihačka součástí specifického uměleckého prostředí. Čím déle v něm setrvává, tím silnější má pocit, že se postupně ze všeho nějak vytrácí smysl. Vše se stává banálnějším, vše se technologizuje, vše se opakuje a imituje, přičemž kopie je leckdy ceněna více, nežli originál. Milena je zamilovaná do Vladimíra, svůj vztah však žije na základě iluze, iluze vztahu, kde hlavní slovo má mobilní telefon.
The film's main theme is obsession. An obsession with love, with art, originality, copying, with success, money and... with oneself. Sooner or later, if we lose our rational upper hand over it and let ourselves be dragged down by it, every obsession leads to destruction. But it is only when being dragged down, in spite of all the cuts and bruises, that we find a unique DELIGHT, if only for a few short moments - and what else is life really about? It is like a drug. What at first seems to be weak and trivial is capable of expanding and growing into a serious problem that can appear to be absolutely incomprehensible and absurd to those who have never experienced anything like it.
čeština
English